Korunové bankovky Slovenského štátu
Korunové bankovky Slovenského štátu obíhaly v letech 1939 až 1945. Slovenská koruna nahradila korunu československou v poměru jedna ku jedné a její bankovky nesly podobizny Andreje Hlinky a Juraje Jánošíka. Jejich platnost skončila na podzim roku 1945 s obnovou Československa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní specimen slovenské bankovky z roku 1943 v nominální hodnotě 10 korún s portrétem Ľudovíta Štúra, certifikováno PMG 65. Atraktivní ukázka měny z období...
Reprezentativní specimen slovenské bankovky z roku 1943 v nominální hodnotě 10 korún s portrétem Ľudovíta Štúra. Atraktivní ukázka měny z období Slovenského štátu, ceněná pro...
Reprezentativní specimen slovenské bankovky z roku 1943 v nominální hodnotě 10 korún s portrétem Ľudovíta Štúra. Atraktivní ukázka měny z období Slovenského štátu, ceněná pro...
Dvacetikorunová bankovka z roku 1942 patří mezi nejcharakterističtější platidla válečné Slovenské republiky a představuje zajímavý doklad tehdejší národní symboliky i finanční...
Bankovka 100 korún Slovenské národní banky z roku 1940 s vyobrazením knížete Pribiny a alegorií Slovenska. Specimen s označením „II. emisia“, certifikováno PMG 64 Choice...
Slovenská bankovka 20 korún z roku 1942 ve verzi specimen, s portrétem básníka Jána Hollého. Certifikace PMG 64 potvrzuje výborný stav bez oběhového poškození. Atraktivní...
Slovenská koruna vznikla roku 1939 spolu se vznikem samostatného slovenského státu a nahradila korunu československou v poměru jedna ku jedné. Vznik vlastní měny byl především politickým gestem – hospodářsky byl nový stát pevně navázán na nacistické Německo, a to se promítlo i do peněžních poměrů.
První bankovky byly provizorní. Šlo o dosavadní československé papírové peníze opatřené přetiskem, protože na přípravu vlastní emise nebyl čas. Teprve postupně vyšla řada bankovek v hodnotách od pěti do pěti tisíc korun s vlastní grafickou úpravou.
Výtvarné pojetí odpovídalo tomu, jak chtěl režim sám sebe vidět. Na bankovkách se objevily podobizny Andreje Hlinku, po němž se jmenovala i vládnoucí strana, a Juraje Jánošíka jako postavy lidové tradice. Vedle bankovek vznikla i řada mincí od pěti halierů po padesát korun, ražených ze zinku, hliníku, niklu, mědiniklu a stříbra podle toho, jak válka postupně omezovala dostupnost kovů.
Válečné hospodářství se na penězích podepsalo více než na čemkoli jiném. Stříbro se z ražby postupně vytrácelo a nahrazovaly ho levnější kovy, kupní síla koruny slábla a stát financoval dodávky pro německou armádu způsobem, který zatěžoval domácí oběh. Peníze tak věrně zaznamenávají, jak se šestileté období vyvíjelo.
Kurz vůči říšské marce byl zpočátku stanoven na deset korun za marku, tedy stejně jako v protektorátu. K 1. říjnu 1940 byla slovenská koruna znehodnocena na zhruba jedenáct a šest desetin koruny za marku, zatímco protektorátní kurz zůstal beze změny. Po obnovení Československa platidla postupně mizela z oběhu a jejich platnost skončila 31. října 1945.





