Koruny z Kongsbergu
Koruny z Kongsbergu jsou norské mince z mincovny v Kongsbergu, založené roku 1686 při královských stříbrných dolech. Norskou korunu tu razí od jejího zavedení v roce 1875 – oběžné mince i pamětní ražby. Poznají se podle hornického symbolu zkříženého kladiva a želízka a iniciál mincmistra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince o nominálu 25 korun byla vydána v roce 1970 k připomenutí 25. výročí osvobození Norska na konci druhé světové války. Emise vzdává hold norskému odboji i...
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Kongsbergu vznikla roku 1686 jako součást tamních stříbrných dolů a po zrušení mincovny na pevnosti Akershus v Christianii roku 1695 se stala hlavní norskou mincovnou. Od roku 1962 patřila Norské národní bance, roku 2003 ji banka prodala a od roku 2004 nese název Det Norske Myntverket.
Norskou korunu zavedlo Norsko roku 1875, kdy vstoupilo do Skandinávské měnové unie založené o dva roky dříve; čtyři koruny nahradily jeden speciedaler. První koruny byly zlaté 10 a 20 korun a stříbrné 1 a 2 koruny. U oběžných mincí stříbro v roce 1920 nahradil měďnikl a stříbrné koruny dál vznikaly hlavně jako pamětní.
Kongsberské mince nesou dvě značky: symbol mincovny, zkřížené kladivo a želízko, a iniciály mincmistra. Na pamětních 25 korunách z roku 1970 stojí symbol vlevo od letopočtu a vpravo iniciály AB mincmistra Arneho Jona Bakkena, který tuto funkci zastával v letech 1961–1980.
Stříbrná mince 25 korun k 25. výročí osvobození Norska (ryzost 875/1000, 29 g) nese na líci dvojportrét krále Haakona VII. a jeho syna Olafa V. s heslem ALT FOR NORGE, na rubu korunovaný monogram, velké písmeno V a nápis FRIGJØRINGEN 8 MAI 1945. Razidla navrhl rytec Øivind Hansen.
