Koruny z obecného kovu
Koruny z obecného kovu jsou korunové mince z mědiniklu, zinku, hliníku, hliníkového bronzu či poniklované oceli. V českých zemích nahradily stříbrnou korunu Rakouska-Uherska po vzniku Československa. Nejznámější je československá jednokoruna se ženou sázející lípu, ražená od roku 1957.
Rakousko-uherská jednokoruna z let 1892–1916 byla stříbrná, ryzosti 835/1000. Československo po svém vzniku převzalo korunu jako měnovou jednotku, ale jednokorunu už od začátku razilo z obecného kovu: mince podle návrhu Otakara Španiela vyšla roku 1922 z mědiniklu. Koruna se tím změnila z mince s vlastním obsahem drahého kovu na drobnou minci, jejíž hodnotu určoval nominál, ne kov.
Válka přinesla levnější kovy. Protektorát Čechy a Morava razil drobné mince ze zinku, Slovenský štát svou korunu z let 1940–1945 dál z mědiniklu. Po roce 1945 vyšla československá jednokoruna nejprve opět z mědiniklu, vyhláška z roku 1950 však stanovila ražbu ze slitiny 98 dílů hliníku a 2 dílů hořčíku.
Po měnové reformě roku 1953 existovala hodnota 1 Kčs několik let jen jako státovka. Mince se vrátila 2. září 1957, tentokrát z hliníkového bronzu (91 dílů mědi, 8 hliníku a 1 manganu) o průměru 23 mm, s motivem ženy sázející lípu od Marie Uchytilové-Kučové. Od roku 1961 nesla název Československé socialistické republiky a platila až do měnové odluky 8. února 1993.
Česká republika razí jednokorunu od roku 1993 z oceli plátované niklem. Zlatavý odstín socialistické koruny tak vystřídala stříbřitá barva, za kterou se ovšem žádný drahý kov neskrývá.
