České koruny z obecného kovu
České koruny z obecného kovu jsou oběžné jednokorunové mince Československa a České republiky z kovů, které nepatří mezi drahé: od cuproniklové koruny z roku 1922 přes zinkovou protektorátní korunu a hliníkobronzovou korunu se ženou sázející lípu až po poniklovanou ocelovou korunu z roku 1993.
Jednokorunové mince Československa a České republiky se razily převážně z obecného kovu, tedy ze slitin mědi, niklu, hliníku či zinku nebo z oceli. První československá jednokoruna vyšla v roce 1922 z cuproniklu. Československé mince razila mincovna v Kremnici.
Za protektorátu se v roce 1941 objevila koruna z technického zinku. Nerazila ji Kremnica, ale továrna na nábytek Vichr a spol. v Lysé nad Labem, která vyráběla i zinkové haléře.
Přes tři desetiletí sloužila koruna se ženou sázející lípu od medailérky Marie Uchytilové. Do oběhu vstoupila 2. září 1957, je z hliníkového bronzu (91 % mědi, 8 % hliníku a 1 % manganu), váží 4 gramy a má průměr 23 milimetrů. Od 1. prosince 1961 nesla znak a název Československé socialistické republiky, od roku 1990 znak federace. Platit přestala 8. února 1993.
Česká republika zavedla vlastní korunu 9. června 1993. Je z poniklované oceli, váží 3,6 gramu a navrhla ji Jarmila Truhlíková-Spěváková. Oběžné i pamětní mince ČR vyrábí Česká mincovna.
