Koruny
Koruna jako mincovní nominál vznikla ve 14. století a postupně se rozšířila do většiny evropských zemí. Od francouzského écu přes anglickou crown, rakouskou korunu až po skandinávské a středoevropské měny představuje jeden z nejrozšířenějších nominálů. Pro sběratele nabízí fascinující přehled vývoje evropského mincovnictví od středověku po současnost.
Řazení produktů
Výpis produktů
Československá koruna z roku 1952 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Československá koruna z roku 1950 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Československá koruna z roku 1951 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Certifikovaná československá 1 koruna z roku 1946 zachycuje poválečnou obnovu měnového systému před zásadním politickým zlomem roku 1948. Jde o atraktivní exemplář pro sběratele...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Sada oběžných mincí ČR z roku 2005 věnovaná skladatelům Antonínu Dvořákovi a Bedřichu Smetanovi. Obsahuje i pamětní medaili, původně doplněnou o CD se symfonickou hudbou, které...
Stříbrná pamětní mince ČNB z roku 2022 se smaltovaným motivem ikonického motocyklu Jawa 250. Limitovaná ražba, precizní barevné zpracování a silná nostalgická i sběratelská...
Stříbrná pamětní mince ČNB z roku 2022 se smaltovaným motivem ikonického motocyklu Jawa 250. Limitovaná ražba, precizní barevné zpracování a silná nostalgická i sběratelská...
Ročníková sada oběžných mincí ČR z roku 2011 v kvalitě proof doplněná stříbrnou medailí s portrétem Emy Destinnové podle bankovky 2000 Kč, v limitovaném nákladu 3500 kusů.
Oficiální sada oběžných mincí České republiky z roku 1999 s ilustracemi Ondřeje Sekory. Obsahuje standardní oběhové mince a pamětní žeton s motivem Ferdy Mravence.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Koruny se jako mincovní označení poprvé objevily ve Francii, kde Philippe VI. roku 1340 vyrazil zlatý écu à la couronne s vyobrazením heraldické koruny. Název rychle pronikl do dalších zemí a stal se symbolem panovnické moci vtělené do oběživa. Rozmanitost korunových ražeb napříč staletími dokumentuje ekonomický a politický vývoj evropských monarchií i republik.
Ve střední Evropě se koruna etablovala jako hlavní měnová jednotka v Rakousku-Uhersku od roku 1892, kdy nahradila zlatku v poměru 1:2. Československá koruna zavedená roku 1919 navázala na tuto tradici a stala se symbolem národní samostatnosti. Britská crown představovala od 16. století velkou stříbrnou minci v hodnotě pěti šilinků, zatímco skandinávské koruny vznikly v 70. letech 19. století jako součást skandinávské měnové unie.
Technické parametry korun se výrazně lišily podle země a období. Zlaté koruny především z raného období vážily 3,5 až 4,5 gramu, stříbrné exempláře dosahovaly hmotnosti 25 až 30 gramů. Ikonografie korunových mincí typicky zobrazovala panovnický portrét, státní znak nebo vlastní korunu jako symbol suverenity.
Pro numismatiky představují koruny ideální sběratelské téma spojující různé kultury a epochy. Historická hodnota těchto ražeb spočívá v jejich svědectví o měnových systémech od feudalismu přes konstituční monarchie až po moderní republiky, přičemž název přetrval jako připomínka monarchických tradic.
