Krakovské groše
Krakovské groše provázejí polské mincovnictví od pokusu Kazimíra III. Velikého o vlastní groš podle pražského vzoru až po trojaky v hodnotě tří grošů a groše Zikmunda III. Vasy. Za něj zůstal Krakov po roce 1601 jedinou korunní mincovnou a drobné stříbro tu razil až do roku 1627.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Krakovská mincovna stojí u zrodu polského groše. Kolem roku 1367 tu Kazimír III. Veliký nechal razit groš s korunou a opisem GROSI CRACOVIENSES, napodobující pražský groš hodnotou i vzhledem. Polsko ale nemělo dost vlastního stříbra, ražba byla nevýnosná a krátká a dnes je známo méně než padesát kusů; trh dál ovládl groš pražský.
Trvalou podobu dal polské grošové minci až Zikmund I. Starý. Jeho mincovní řád z roku 1528 zavedl trojak v hodnotě tří grošů a první trojaky toho roku razily mincovny v Krakově a Toruni; v Krakově vznikly v letech 1528–1529 i první šestáky.
Vrchol přišel za Zikmunda III. Vasy, kdy se trojaky razily ve velkém v řadě korunních mincoven. Sněmovní usnesení z 13. března 1601 je zavřelo všechny kromě krakovské, která pak pracovala bez přestávky až do roku 1627. Razila groše, trojaky, šestáky i drobnější mince a zhruba deset let po Lublinu obnovila starý jagellonský typ groše s vodorovným nápisem pod korunou. Krakovské trojaky z let 1623–1624 mají nejnižší obsah stříbra ze všech korunních trojaků; na rubu nesou trojici znaků a opis GROS ARG TRIP REG POLO. Když sněm roku 1627 ražbu drobných mincí zakázal, krakovská mincovna práci přerušila.





