Krejcary Adama Fridricha ze Seinsheimu
Krejcary Adama Fridricha ze Seinsheimu razil kníže-biskup würzburský (od 1755) a bamberský (od 1757), který obě biskupství držel až do smrti roku 1779. Nejznámější jsou stříbrné dvacetníky podle konvenční stopy s nápisem 60 EINE FEINE MARCK – šedesát kusů obsahovalo hřivnu ryzího stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Adam Fridrich ze Seinsheimu (1708–1779) byl roku 1755 jednomyslně zvolen würzburským knížetem-biskupem a roku 1757, s podporou císaře, i bamberským. Obě francká biskupství tak spojila personální unie a jeho mince nesou zkrácený titul obou: biskupa bamberského a würzburského, knížete Svaté říše římské a vévody východofranckého.
Franský kraj přistoupil roku 1756 ke konvenční stopě, kterou o tři roky dřív sjednaly Rakousko a Bavorsko: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 20 zlatých. Dvacetník byl třetinou zlatého a šestinou konvenčního tolaru a nápis na rubu to říká přímo – šedesát kusů na hřivnu. V jižní a západní části Říše se od roku 1760 tytéž mince počítaly podle 24zlatkové stopy výš a dvacetník tam platil 24 krejcarů.
Dvacetníky Adama Fridricha nesou na líci biskupovo poprsí, na rubu korunovaný znak spojených biskupství nad hodnotou 20. Razily se ve Würzburgu i v Bambergu; obě mincovny vedl od roku 1762 Johann Nicolaus Martinengo, jehož iniciály M P stojí pod znakem, razidla řezal Georg Friedrich Loos se značkou L pod portrétem. Biskupovo poprsí nese i konvenční tolar z roku 1764.





