Krejcary českého království
Krejcary českého království provázejí české mincovnictví od zlatníkové měny Ferdinanda I. Habsburského z roku 1561 až po zrušení pražské mincovny roku 1857. Krejcarová mince, hlavně tříkrejcar, se v Čechách natrvalo prosadila po roce 1623 a drobnou mincí zůstala až do korunové měny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrně působící 15krejcar Leopolda I. z roku 1694, určený aukčním záznamem jako ražba pražského provizoria. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného dvouhlavého orla se...
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Krejcar, pojmenovaný podle kříže na tyrolské předloze, přišel do Čech se zlatníkovou měnou, kterou Ferdinand I. Habsburský zavedl podle augšpurského mincovního řádu z roku 1559 a která v zemi platila od roku 1561. Vládní mincovny razily zlatník o 60 krejcarech a jeho díly po 30, 10, 2 a 1 krejcaru. Odpor k „německým krejcarům“ byl ale tak silný, že se Maxmilián II. Habsburský roku 1573 vrátil k tolaru a bílému groši.
Podruhé uvedli krejcary do Čech sami stavové za povstání roku 1619, aby mohli vyplácet žoldnéře zvyklé počítat v krejcarech. Stavovský mincovní řád zavedl čtyřiadvacetikrejcar, dvanáctikrejcar, tříkrejcar a krejcar s královskou korunou a českým lvem. Po kipprové inflaci a státním bankrotu roku 1623 se nejhojněji razil tříkrejcar, lidově zvaný groš, nástupce bílého groše.
Za Leopolda I. Habsburského přibyly patnáctikrejcary a šestikrejcary a po utajovaném bankrotu roku 1693 se tříkrejcar stal hlavním výrobkem českých mincoven, protože jim vynášel víc než tolary. Roku 1747 byl patnáctikrejcar přehodnocen na sedmnáctník a šestikrejcar na sedmikrejcar. Konvenční měna přinesla od roku 1754 oblíbené dvacetníky a desetníky a od roku 1760 měděné krejcary, první úvěrové mince na našem území.
Pražské dvacetníky Františka I. Štěpána Lotrinského se razily ještě tři roky po jeho smrti s letopočtem 1765 a skutečný rok ražby prozrazují písmena A, B a C. Rakouská měna z roku 1857 rozdělila zlatý místo na 60 na 100 krejcarů. Poslední českou mincí vůbec se stal stříbrný dvacetník 1856 se značkou C pražské mincovny; krejcar pak zůstal drobnou mincí monarchie až do zavedení koruny roku 1892.





