Krejcary českého království
Krejcary českého království provázejí české mincovnictví od zlatníkové měny Ferdinanda I. Habsburského z roku 1561 až po zrušení pražské mincovny roku 1857. Krejcarová mince, hlavně tříkrejcar, se v Čechách natrvalo prosadila po roce 1623 a drobnou mincí zůstala až do korunové měny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrně působící 15krejcar Leopolda I. z roku 1694, určený aukčním záznamem jako ražba pražského provizoria. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného dvouhlavého orla se...
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Krejcar, pojmenovaný podle kříže na tyrolské předloze, přišel do Čech se zlatníkovou měnou, kterou Ferdinand I. Habsburský zavedl podle augšpurského mincovního řádu z roku 1559 a která v zemi platila od roku 1561. Vládní mincovny razily zlatník o 60 krejcarech a jeho díly po 30, 10, 2 a 1 krejcaru. Odpor k „německým krejcarům“ byl ale tak silný, že se Maxmilián II. Habsburský roku 1573 vrátil k tolaru a bílému groši.
Podruhé uvedli krejcary do Čech sami stavové za povstání roku 1619, aby mohli vyplácet žoldnéře zvyklé počítat v krejcarech. Stavovský mincovní řád zavedl čtyřiadvacetikrejcar, dvanáctikrejcar, tříkrejcar a krejcar s královskou korunou a českým lvem. Po kipprové inflaci a státním bankrotu roku 1623 se nejhojněji razil tříkrejcar, lidově zvaný groš, nástupce bílého groše.
Za Leopolda I. Habsburského přibyly patnáctikrejcary a šestikrejcary a po utajovaném bankrotu roku 1693 se tříkrejcar stal hlavním výrobkem českých mincoven, protože jim vynášel víc než tolary. Roku 1747 byl patnáctikrejcar přehodnocen na sedmnáctník a šestikrejcar na sedmikrejcar. Konvenční měna přinesla od roku 1754 oblíbené dvacetníky a desetníky a od roku 1760 měděné krejcary, první úvěrové mince na našem území.
Pražské dvacetníky Františka I. Štěpána Lotrinského se razily ještě tři roky po jeho smrti s letopočtem 1765 a skutečný rok ražby prozrazují písmena A, B a C. Rakouská měna z roku 1857 rozdělila zlatý místo na 60 na 100 krejcarů. Poslední českou mincí vůbec se stal stříbrný dvacetník 1856 se značkou C pražské mincovny; krejcar pak zůstal drobnou mincí monarchie až do zavedení koruny roku 1892.
