Krejcary českých stavů
Krejcary českých stavů vznikly během stavovského povstání v letech 1619–1620, kdy stavovská vláda obnovila v Čechách krejcarovou měnu. Razily se dvacetičtyřkrejcary, dvanáctikrejcary, tříkrejcary a krejcary bez portrétu panovníka; větší kusy nesou českého lva, korunu a opis MONETA REGNI BOHEMIAE.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar českých stavů z roku 1620, ražený v Praze pod vedením mincmistra Pavla Škréty, patří k posledním emisím samostatného českého mincovnictví před porážkou...
Ovládací prvky výpisu
Krejcary se v Čechách razily už od roku 1561 za Ferdinanda I., s návratem k tolarové měně roku 1573 však zmizely. Znovu je zavedla až měnová reforma stavovského direktoria v červnu 1619 – mincovní instrukce z 15. června a mincovní řád z 28. června. Řád stanovil vedle tolaru čtyřiadvacetikrejcar o hmotnosti 7,97 g, dvanáctikrejcar 4,66 g, tříkrejcar 1,43 g a krejcar 0,65 g, k nim drobný bílý a černý peníz.
Čtyřiadvacetikrejcar a dvanáctikrejcar mají shodný obraz: korunovaného českého lva s číslem hodnoty a opisem IN DEO FORTITVDO, na druhé straně korunu s letopočtem a opis MONETA REGNI BOHEMIAE se značkou mincmistra. Čtyřiadvacetník razila Praha s ročníky 1619 (mincmistr Beneš Hübmer) a 1620 (Pavel Škréta), Kutná Hora pod mincmistrem Šebestiánem Hölzlem a Jáchymov v obou letech. Tříkrejcary vznikaly mimo jiné v Kutné Hoře a Jáchymově, prostý krejcar razila jen Kutná Hora.
Moravské stavy razily čtyřiadvacetníky v Olomouci s jiným obrazem – šachovanou orlicí a čtyřhranem ovinutým vinnou révou s heslem VNIO TE STANTE VIREBO. Po zvolení Fridricha Falckého českým králem se dvanácti- a čtyřiadvacetikrejcary razily s jeho portrétem; ty už patří k ražbám krále, ne stavů.
Stavovskou ražbu ukončila porážka na Bílé hoře v listopadu 1620. Za Ferdinanda II. se tytéž nominály razily dál, ale v období dlouhé mince z velmi špatného kovu – dvanáctikrejcar vážil jen 2,09 g.
