Krejcary Christopha Franze von Busecka
Krejcary Christopha Franze von Busecka jsou mince posledního bamberského knížete-biskupa, který vládl v letech 1795–1802. Známý je jeho dvacetikrejcar z roku 1800 podle konvenční měny: na líci biskupův znak s mečem a berlou, na rubu nápis LX EINE FEINE MARK. Sekularizací roku 1802 skončilo i biskupské mincovnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Christoph Franz von Buseck (1724–1805) byl zvolen bamberským knížetem-biskupem roku 1795 a o světskou moc přišel 29. září 1802, kdy po obsazení země bavorským vojskem odstoupil. Jeho vláda připadla na válečná léta – roku 1796 uprchl před Francouzi do Prahy, roku 1799 do Saalfeldu. Mince s jeho jménem nesou letopočet 1800; vedle dvacetikrejcaru tehdy vznikl i konvenční tolar a půltolar.
Bamberské biskupství patřilo k franckému říšskému kraji a ke konvenční měně se připojilo v 60. letech 18. století. Podle ní se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 20 zlatých, tedy deset tolarů nebo šedesát dvacetikrejcarů. Právě to hlásá rub Buseckova dvacetikrejcaru: LX EINE FEINE MARK – NACH DEM CONVENTIONS FUSE, šedesát kusů na hřivnu ryzího stříbra podle konvenční stopy.
Na líci je biskupský znak pod knížecí korunou, za ním se kříží meč a biskupská berla jako znamení světské i duchovní moci knížete-biskupa. Opis CHRISTOPH FRANZ BISCHOF Z BAMBERG D H R R FURST jej představuje jako biskupa bamberského a knížete Svaté říše římské. V jihoněmeckých zemích, které počítaly podle takzvané 24zlatkové stopy, platil konvenční dvacetikrejcar 24 krejcarů.
Po sekularizaci připadlo Bamberské biskupství Bavorsku a vlastní biskupské mince už nevznikly; zlato a stříbro z bamberských kostelů a klášterů putovalo k ražbě do Mnichova.





