Krejcary Ferdinanda I. (V.) Habsburského
Krejcary Ferdinanda I. (V.) Habsburského pocházejí z let 1835–1848, kdy Ferdinand vládl jako rakouský císař a český a uherský král. Razily se v konvenční měně, nejčastěji jako stříbrné dvacetníky z Vídně, Prahy a Kremnice. Patří k nim i uherské ražby revoluce 1848–1849, vydávané ještě v jeho jménu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar z roku 1844 je dokladem rané fáze modernizace habsburské měny. Certifikace UNC Details potvrzuje velmi dobrý stav zachování, ačkoliv lícní strana byla v...
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand I. (V.) Habsburský (1793–1875), zvaný Dobrotivý, vládl jako rakouský císař a jako český král Ferdinand V. od roku 1835 do abdikace v prosinci 1848. Jeho krejcary se razily v konvenční měně, která v monarchii platila od poloviny 18. století: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 20 zlatých a zlatý se dělil na 60 krejcarů.
Nejdůležitějším krejcarovým nominálem byl stříbrný dvacetník – třetina zlatého a šestina konvenčního tolaru. Na líci nese vavřínem ověnčenou hlavu panovníka s opisem FERD. I. D. G. AVSTR. IMP. HVNG. BOH. R. H. N. V., na rubu korunovaného dvouhlavého orla a hodnotu 20. Měděné krejcary vlastní podobu nedostaly: krejcar s letopočtem 1816 se razil beze změny až do roku 1850.
Mincovnu prozrazuje písmeno pod portrétem – A pro Vídeň, B pro Kremnici a C pro Prahu, která za Ferdinanda razila naposledy ve větším rozsahu; zrušena byla roku 1857. V revolučním roce 1848 vznikly ve Vídni ještě Ferdinandovy dvacetníky, pětikrejcary a trojkrejcary se značkou A, poslední před nástupem Františka Josefa I.
Zvláštní kapitolou jsou ražby uherské revoluce. Uherská národní vláda obnovila staré značky KB a NB a razila mince s maďarskými opisy dál ve Ferdinandově jménu (V. FERD.), i když už abdikoval: dvacetník a desetník 1848 z Kremnice, šestikrejcar 1849 z Nagybányi a měděné trojkrejcary HÁROM KRAJCZÁR 1849 z obou mincoven.





