Krejcary Ferdinanda I. Habsburského
Krejcary Ferdinanda I. Habsburského připomínají dobu, kdy se z alpského krejcaru stávala počítací jednotka celé říše. Ferdinandovy mincovní řády z let 1551 a 1559 v krejcarech vyjádřily i hodnotu velkých stříbrných guldinerů a v Čechách na ně roku 1561 navázala krátkodobá zlatníková měna.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 72 krejcar Ferdinanda I. z roku 1556, ražený v Hallu. Výrazná portrétní ražba s bohatou titulaturou a dvouhlavým orlem. Historicky cenný kus z raného období habsburské...
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) spravoval rakouské země od počátku 20. let 16. století, roku 1526 se stal českým a uherským králem a od roku 1558 byl císařem. Krejcar byl v jeho době drobná stříbrná mince alpských zemí, rozšířená z Tyrolska do Rakous a jižního Německa. Ferdinand dával krejcary i šestikrejcary razit v rakouských mincovnách.
Za jeho vlády se krejcar stal měřítkem i pro velké mince. Augšpurský říšský mincovní řád z roku 1551 učinil z krejcaru základ drobné mince, stříbrný guldiner ocenil na 72 krejcarů a tolar na 68. Hodnota se vyznačovala přímo na minci – na guldinerech z tyrolského Hallu stojí číslo 72 v říšském jablku pod dvouhlavým orlem. Protože zlato rychle zdražovalo, poměr se neudržel.
Nový řád z roku 1559, vydaný už za Ferdinandova císařství, snížil guldiner na 60 krejcarů, zlatý zlatník ocenil na 75 krejcarů a zavedl dukát. Halské guldinery z doby po roce 1559 proto nesou v jablku šedesátku. Na severu a ve středu říše se guldiner neujal a tamní mincovny dál razily tolary.
V Čechách vstoupila zlatníková měna podle augšpurského řádu v platnost roku 1561: zlatník za 60 krejcarů, jeho polovina a desetikrejcar, k tomu menší díly. Obchod zvyklý počítat v groších a kopách ji ale nepřijal. Roku 1573 se Maxmilián II. po dohodě se stavy vrátil k tolaru a krejcarové ražby v českých mincovnách zastavil.





