Krejcary Ferdinanda II. Habsburského
Krejcary Ferdinanda II. Habsburského zachycují nejbouřlivější měnové období českých zemí. Za jeho vlády vznikly znehodnocené kiprové 24 a 48 krejcary dlouhé mince, po bankrotu roku 1623 se ražba vrátila k plnohodnotné minci a běžným drobným nominálem zůstal tříkrejcar, lidově zvaný groš.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Vzácný 48krejcar z období kipperové měny za vlády Ferdinanda II. odráží dramatickou hospodářskou krizi a měnový chaos počátku třicetileté války.
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand II. Habsburský (1578–1637) byl korunován českým králem roku 1617 a od roku 1619 vládl jako římský císař. Krejcarové nominály – krejcar, tříkrejcar, dvanácti- a čtyřiadvacetikrejcar – tvořily drobnou stříbrnou minci tolarové soustavy. Během stavovského povstání v letech 1618–1620 razil Ferdinand ve Vídni a v Grazu, zatímco Praha a Kutná Hora pracovaly pro stavy a pro Fridricha Falckého.
Po Bílé hoře přerostla válečná potřeba peněz v inflaci. Smlouvou z ledna 1622 pronajal Ferdinand ražbu v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích konsorciu, v němž byli Hans de Witte, Karel z Lichtenštejna, Albrecht z Valdštejna a další. Zatímco roku 1618 se z hřivny ryzího stříbra razilo 19 zlatých, nyní 79 a ryzost větších mincí klesla zhruba na osminu. Typickou mincí té doby jsou kiprové čtyřiadvacetikrejcary a osmačtyřicetikrejcary.
Konec dlouhé mince přinesla kaláda, státní bankrot vyhlášený v Čechách 28. prosince 1623. Kiprové mince se přepočítaly nejednotným poměrem – osmačtyřicetikrejcar platil nově jen šest krejcarů. Obnovenou plnohodnotnou minci pak razily vedle Prahy, Kutné Hory a Jáchymova také Brno, Olomouc a slezské mincovny ve Vratislavi, Nise, Hlohově, Opolí a Ratiboři.
Tříkrejcary, lidově groše, se razily po celou zbývající dobu vlády. Nesou poprsí císaře, číslici 3 v malém oválu a dvouhlavou orlici se znakem. Kusy s letopočty 1624–1637 se proto kvalitou stříbra výrazně liší od kiprových ražeb z let 1621–1623.





