Krejcary Františka I. Štěpána Lotrinského
Krejcary Františka I. Štěpána Lotrinského se razily od roku 1746, kdy manžel Marie Terezie začal jako římský císař vydávat v habsburských mincovnách mince se svým jménem. Spadají do doby zavedení konvenční měny. Dvacetikrejcary s jeho jménem se po jeho smrti razily s letopočtem 1765 ještě do roku 1780.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě 10 krejcarů z roku 1765, ražená v habsburské monarchii za vlády Františka I. Lotrinského, císaře Svaté říše římské a manžela Marie Terezie, patří mezi...
Stříbrný 20krejcar z roku 1762, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 20krejcar z roku 1763, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 17krejcar Františka I. Lotrinského z roku 1753, ražený v Hallu v Tyrolsku, představuje krásnou ukázku mincovní tvorby poloviny 18. století s císařským orlem a...
Stříbrný 20 krejcar z roku 1765 s portrétem Františka I. Štěpána Lotrinského, ražený v Kremnici. Atraktivní historická mince z období habsburské monarchie, sběratelsky cenná pro...
Ovládací prvky výpisu
František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765), manžel Marie Terezie, byl od roku 1745 římským císařem. Od roku 1746 nesla část mincí habsburských mincoven jeho jméno a portrét. Od ražeb Marie Terezie se do roku 1765 poznají podle dvojpísmen u orla, která označují mincovnu – W-I Vídeň, H-A Hall, P-R Praha, K-B Kremnice či N-B Nagybánya.
Jeho krejcary zachycují přechod ke konvenční měně. Od roku 1751 se patnáctikrejcary a šestikrejcary přeznačily na XVII a VII krejcarů a za letopočtem se objevil malý ondřejský křížek, od roku 1753 znak konvenčních mincí. V roce 1754 přibyly dvacetikrejcary a desetikrejcary, od roku 1760 měděné krejcary s počátečním písmenem mincovny, například W pro Vídeň. Jako římský císař se František objevoval i na mincích říšských měst. Dvacetikrejcary s jeho portrétem razil například Norimberk.
Zvláštní skupinou jsou posmrtné ražby. Po Františkově smrti v srpnu 1765 se mince s jeho jménem a portrétem razily dál, vždy s letopočtem 1765 a s písmenem skutečného roku ražby pod portrétem (A = 1766, B = 1767 a tak dále). Známé jsou hlavně z uherských mincoven: kremnické dvacetikrejcary s písmeny BA až BP pocházejí z let 1766–1780 a nesou iniciály úředníků mincovny, do roku 1774 E.v.M.–D., poté S.K.–P.D.





