Krejcary Františka II. / Františka I. Rakouského z billonu
Krejcary Františka II. / Františka I. Rakouského z billonu jsou mince z doby válek s Francií, kdy válečné výdaje vedly k ražbě drobných mincí ze slitiny s nízkým podílem stříbra. Typickým příkladem je sedmikrejcar z roku 1802 s pouze čtyřlotovým stříbrem, který byl v roce 1809 stažen z oběhu.
František II., od roku 1804 jako rakouský císař František I., nastoupil roku 1792 a jeho vláda začala válkou s revoluční Francií. Podle Schrötterova numismatického slovníku se právě v roce 1792 z válečné nouze rozběhlo výrazné zhoršování mince, a to ražbou méněhodnotných čtyřiadvacetikrejcarů, dvanáctikrejcarů, šestikrejcarů a trojníků. Drobné stříbro se tak měnilo v billon.
V roce 1801 byly čtyřiadvacetikrejcary a šestikrejcary a v roce 1802 i dvanáctikrejcary přeměněny na sedmikrejcary. Ty měly jen čtyřlotové stříbro, tedy asi čtvrtinu ryzího kovu ve slitině. Ani tak se v oběhu neudržely: platily v něm mnohem méně, než udávala jejich hodnota, hromadně se vykupovaly a odvážely do cizích mincoven jako surovina.
Značka E na sedmikrejcarech z roku 1802 označuje sedmihradský Karlsburg (Alba Iulia). Rakousko snížilo sedmikrejcary roku 1807 na šest krejcarů a v roce 1809 je stáhlo z oběhu. V roce 1811 pak následoval státní bankrot, kdy patent snížil hodnotu bankocetlí i měděných mincí na pětinu.
