Krejcary Františka II. / Františka I. Rakouského
Krejcary Františka II. / Františka I. Rakouského z let 1792–1835 zachycují nejtěžší měnovou krizi monarchie. Vedle stříbrných dvacetníků konvenční měny k nim patří velké měděné šestikrejcary z roku 1800, třicetikrejcary z roku 1807 i drobné krejcary vídeňské měny po bankrotu roku 1811.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Oběhový 24krejcar z roku 1800 představuje běžnou minci habsburské monarchie z období vlády Františka II. Jde o typický nominál přelomu 18. a 19. století, který dokládá fungování...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Ovládací prvky výpisu
František II. (1768–1835) vládl od roku 1792 jako poslední císař Svaté říše římské a od roku 1804 jako rakouský císař František I. Války s revoluční a napoleonskou Francií financoval stát hlavně papírovými bankocetlemi, jichž kolem roku 1810 obíhalo přes miliardu zlatých. Drobné stříbro proto stále víc nahrazovala kreditní měď – mince, jejichž hodnota mnohonásobně převyšovala cenu kovu.
Roku 1800 vznikly velké měděné šestikrejcary a trojkrejcary s portrétem panovníka a nápisem ERBLÄNDISCH, tedy pro dědičné země. Razila je většina mincoven monarchie, mezi nimi Praha se značkou C a hornouherský Smolník se značkou S. Roku 1807 následovaly ještě větší měděné třicetikrejcary a patnáctikrejcary v celkové hodnotě 80 milionů zlatých.
Patent z roku 1811 snížil bankocetle i měď na pětinu hodnoty a měděné třicetníky a patnáctníky z roku 1807 zcela znehodnotil. Nastoupila vídeňská měna s novými měděnými krejcary – trojníky, krejcary, půlkrejcary a čtvrtkrejcary z roku 1812, které razila i nová mincovna v Oravici se značkou O. Od roku 1816 se opět razily měděné krejcary konvenční měny; krejcar s letopočtem 1816 se razil beze změny data až do roku 1850.
Stříbrné krejcary zůstaly plnohodnotnou mincí konvenční měny. Dvacetník měl hodnotu třetiny zlatého a spolu s desetníkem se razil ve vzoru s portrétem ve vavřínovém věnci, užívaném až do roku 1830. Stejně jako u tolarů se mění titulatura: do roku 1806 FRANCISCVS II jako římský císař, potom FRANCISCVS I jako císař rakouský.





