Krejcary Františka Serafína z Ditrichštejna
Krejcary Františka Serafína z Ditrichštejna razil olomoucký biskup a kardinál, biskupem v letech 1599–1636, v biskupské mincovně v Kroměříži. Z jeho drobných mincí – tříkrejcarů, dvojkrejcarů, krejcarů a půlkrejcarů – se všechny razily jen tam, v krátkém období let 1614–1619 před vypuknutím stavovského povstání.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
František Serafín z Ditrichštejna (1570–1636) byl olomouckým biskupem od roku 1599 a jedním z nejmocnějších mužů tehdejší Moravy. Na Rudolfovi II. si vymohl uznání starého mincovního práva olomouckých biskupů; privilegium bylo potvrzeno 5. ledna 1608 a ražba v nové mincovně v Kroměříži začala roku 1613, první mince nesou letopočet 1614.
Kardinál razil dukáty a jejich násobky i díly, tolary a jejich násobky i poloviny. Drobné nominály – tříkrejcar, dvojkrejcar, krejcar a půlkrejcar – vznikaly jen v Kroměříži. Pozdější biskupské ražby v Brně po roce 1623 a v Olomouci v letech 1624–1636 už krejcary nezahrnovaly. Krejcary Františka z Ditrichštejna tak pocházejí jen z let 1614–1619.
Kroměřížská mincovna pracovala až do stavovského povstání roku 1619; znovu se v ní začalo razit až roku 1650. Z Ditrichštejnových mincmistrů jsou známi H. Petz a další, doložený jen jménem Albrecht. Tříkrejcar z roku 1619 nese na líci poprsí kardinála a hodnotu 3 v oválu, na rubu znaky olomouckého biskupství a rodu Ditrichštejnů s opisem biskupského titulu.
