Krejcary Fridricha III. Braniborsko-Bayreuthského
Krejcary Fridricha III. Braniborsko-Bayreuthského razil markrabě, který Bayreuthu vládl v letech 1735–1763. Typickým zástupcem jsou dvacetikrejcary konvenční měny s jeho portrétem ve vavřínovém věnci z mincovny v Bayreuthu, ražené podle konvenční stopy, k níž franský říšský kraj přistoupil roku 1756.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Fridrich III. Braniborsko-Bayreuthský (1711–1763) převzal markrabství po otci roku 1735 a vládl až do své smrti v únoru 1763. Bayreuth byl jedním ze dvou franských markrabství Hohenzollernů a měl vlastní mincovnu. Markrabětovou manželkou byla Vilemína Pruská, sestra krále Fridricha II. Velikého.
Rozhodující pro jeho krejcary byla konvenční měna. Rakousko zavedlo roku 1750 stopu, podle níž se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 20 zlatých, roku 1753 se k ní konvencí připojilo Bavorsko a roku 1756 i franský říšský kraj, k němuž Bayreuth patřil. Dvacetikrejcar byl třetinou zlatého, takže jich z jedné hřivny ryzího stříbra vycházelo právě šedesát.
Přesně to hlásá rubní opis bayreuthských dvacetikrejcarů SECHZIG EINE FEINE MARCK – „šedesát na hřivnu ryzího“ – doplněný letopočtem. Uprostřed stojí orlice nad podstavcem s hodnotou 20, pod ním jméno mincovny BAYREUTH a značka C.L.R. mincmistra Christopha Lorenze Ruckdeschela, který vedl bayreuthskou mincovnu v letech 1742–1765. Na líci je markrabětovo poprsí ve vavřínovém věnci a latinský titul.
Ročník 1762 spadá do závěru sedmileté války, rok před markrabětovou smrtí. Vedle krejcarů razila mincovna za Fridricha III. i konvenční tolary.





