Krejcary Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu
Krejcary Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu razila salcburská mincovna za jeho vlády v letech 1687–1709. Vedle drobných půlkrejcarů a krejcarů, které vycházely po celou dobu, vznikaly v prvních letech i trojníky a patnáctikrejcary se svatým Rupertem a arcibiskupským znakem pod kloboukem se střapci.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Jan Arnošt z Thun-Hohensteinu (1643–1709) byl salcburským arcibiskupem v letech 1687–1709 a jako kníže arcibiskupství držel i mincovní právo, které salcburští arcibiskupové měli od roku 996. Krejcary s jeho jménem vycházely ze salcburské mincovny po celou dobu jeho vlády, ne však všechny hodnoty stejně dlouho.
Krejcarová řada měla dvě vrstvy. Nejdrobnější hodnoty – půlkrejcar a krejcar – se razily od roku 1687 až do konce vlády v roce 1709. Vyšší násobky, trojník a patnáctikrejcar, vznikaly jen v letech 1687–1692. Patnáctikrejcar vážil asi 6 gramů při průměru 28 milimetrů a byl největší krejcarovou mincí arcibiskupství.
Patnáctikrejcary nesou na jedné straně oválný znak, který spojuje erb salcburského arcibiskupství s rodovým erbem Thunů, pod kloboukem se střapci, a opis IO ERNEST D G ARCHIEP SAL S A L – „Jan Arnošt z Boží milosti arcibiskup salcburský, legát apoštolského stolce“. Druhá strana patří patronu arcidiecéze svatému Rupertovi, který sedí na trůnu s berlou a soudkem soli; pod ním je v kartuši hodnota XV.
Kov získávala salcburská mincovna z dolů ve Vysokých Taurách a arcibiskupství bohatlo z obchodu se solí, což na mincích připomíná právě soudek svatého Ruperta. Ražba v Salcburku pokračovala i za Thunových nástupců až do sekularizace arcibiskupství roku 1803.
