Krejcary Karla Fridricha Bádenského
Krejcary Karla Fridricha Bádenského jsou drobné měděné mince Bádenska z doby, kdy Karel Fridrich vládl jako markrabě, od roku 1803 kurfiřt a od roku 1806 velkovévoda. Jméno panovníka nenesou – na líci je bádenský znak, na rubu hodnota a letopočet. Razily se krejcary i jejich poloviny a čtvrtiny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Karel Fridrich Bádenský (1728–1811) se stal markrabětem bádensko-durlašským roku 1738 jako nezletilý, roku 1771 zdědil i Bádensko-Bádensko a obě markrabství spojil. Roku 1803 se stal kurfiřtem a roku 1806 prvním bádenským velkovévodou. Proměny jeho postavení lze sledovat i na nejdrobnějších mincích země – měděných krejcarech a jejich polovinách a čtvrtinách.
Bádenské měděné krejcary jméno panovníka ani jeho portrét nenesou. Na líci je zemský znak, červené šikmé břevno ve zlatém poli, na rubu hodnota a letopočet. Krejcary a jejich díly s letopočty 1766 a 1772 mají znak v kartuši pod knížecím kloboukem a hodnotu rovněž v kartuši; značka W pod ní se podle starší literatury připisuje durlašskému mincmistrovi.
V letech 1802–1805 dostal znak podobu srdcovitého štítu pod knížecím kloboukem, ověšeného festonem, a hodnota s letopočtem se přesunula do věnce; tento typ nese i krejcar z roku 1803 na obrázku. Od roku 1806, kdy se Bádensko stalo velkovévodstvím, je nad znakem královská koruna a ve štítu přibyl lev, který odkazuje na Breisgau. Krejcary tohoto typu se razily s letopočty až do roku 1811, posledního roku Karlovy vlády.





