Krejcary Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna
Krejcary Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna pocházejí z biskupské mincovny v Kroměříži, kterou tento olomoucký biskup (1664–1695) po roce 1665 obnovil v nové budově. Typickou ražbou je 3krejcar čili groš s biskupovým poprsím na líci a erbem biskupství a rodu pod mitrou a korunou na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna byl olomouckým biskupem v letech 1664–1695. Mincovní právo olomouckých biskupů potvrdil roku 1608 Rudolf II. a biskupové razili hlavně v Kroměříži; za předchůdců Karla II. pracovala mincovna v letech 1659–1664 ve Vyškově. Karel II. razil po roce 1665 opět v Kroměříži a mincovnu na Sladovnách k tomu od základu přestavěl.
Od roku 1668 převzal správu mincovny plně do svých rukou a místo nájemců zaměstnával jen vardajny, úředníky odpovědné za kontrolu jakosti ražených mincí. Jedním z nich byl Šimon Ondřej Sinapi, který na mince vkládal písmena SAS. Za Karla II. a jeho dvou nástupců zažila kroměřížská mincovna největší rozkvět. Císařský dvůr nesl bohaté mincovnictví olomouckých biskupů nelibě, protože hlavně ražba drobných nominálů jim přinášela značný zisk.
Krejcarové ražby Karla II. zastupuje 3krejcar čili groš, nominál, který po kaládě roku 1623 zůstal spolu s krejcarem a jeho díly v oběhu českých zemí. Na líci 3krejcaru z roku 1670 je poprsí biskupa s opisem CAROLVS D G EPVS OLOMVCENSIS a číslicí 3 v kartuši, na rubu erb biskupství se štítkem rodu Lichtenstein-Castelcorn, nad ním mitra a knížecí koruna a opis s knížecím titulem a letopočtem.





