Krejcary Karla Josefa Lotrinského
Krejcary Karla Josefa Lotrinského razila biskupská mincovna v Kroměříži v letech, kdy byl Karel Josef olomouckým biskupem (1695–1711). Mincovna tehdy zažívala největší rozkvět a drobné nominály od krejcaru po patnáctník přinášely olomouckým biskupům značný zisk, což císařský dvůr nesl nelibě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Karel Josef Lotrinský (1680–1715), v řadě olomouckých biskupů Karel III. Lotrinský, se stal olomouckým biskupem roku 1695 v patnácti letech. Od roku 1698 byl zároveň biskupem v Osnabrücku a roku 1710 se stal trevírským arcibiskupem a kurfiřtem; olomoucké biskupství spravoval do roku 1711.
Olomoučtí biskupové měli mincovní právo potvrzené roku 1608 a razili v Kroměříži. Mincovna zažila největší rozkvět za Karlova předchůdce Karla II. z Lichtenštejna a právě za Karla III. Lotrinského a jeho nástupce; od roku 1699 se razily dukátové i tolarové nominály s díly. Vardajnem byl Mikuláš Ferdinand Indegrentz. Císařský dvůr nesl bohatou biskupskou ražbu nelibě, protože zvlášť drobné mince přinášely velký zisk.
Krejcar tvořil spodní příčku biskupské řady, vedle něj se razily trojníky, šestníky a patnáctníky. Na líci nese biskupovo poprsí s opisem D. G. CAROLUS EPUS OLOMUCENSIS a hodnotou 1 v oválu pod ním, na rubu korunovaný znak a letopočet. Šlo o drobnou minci vážící necelý gram, známou z prvních let 18. století ve variantách s vnitřním kroužkem i bez něj. Kroměřížská mincovna byla zrušena roku 1759.
