Krejcary Kristiána IV. Falcko-Zweibrückenského
Krejcary Kristiána IV. Falcko-Zweibrückenského jsou stříbrné drobné mince vévody, který v letech 1735–1775 vládl falckému vévodství Zweibrücken při francouzské hranici. Nejčastěji jde o dvacetikrejcary z 60. let 18. století, ražené podle konvenční mincovní stopy, ke které se hlásí přímo rubním opisem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1763, ražená za vlády Christiana IV., vévody z Pfalz-Birkenfeld-Zweibrückenu, patří mezi elegantní ražby menších německých států 18....
Stříbrná mince o hodnotě 10 krejcarů z roku 1765, ražená za vlády Christiana IV., vévody z Pfalz-Birkenfeld-Zweibrückenu, představuje drobnou oběžnou ražbu Svaté říše římské z...
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1766, vydaná za vlády Christiana IV., vévody z Pfalz-Birkenfeld-Zweibrückenu, představuje typickou oběžnou ražbu pozdního 18. století...
Ovládací prvky výpisu
Kristián IV. Falcko-Zweibrückenský (1722–1775) zdědil vévodství po otci Kristiánu III. roku 1735; do roku 1740 za něj vládla matka jako poručnice. Po jeho smrti přešlo vévodství na synovce Karla II. Augusta. Z Kristiánovy vlády jsou doloženy mimo jiné dvanáctikrejcar z roku 1759, konvenční tolar z roku 1760 a dvacetikrejcary s letopočty 60. let.
Dvacetikrejcar nese na líci vévodovo poprsí s opisem CHRISTIAN IV D G C P R BAV DUX – Kristián IV., z Boží milosti falckrýnský hrabě a vévoda bavorský. Na rubu jsou pod korunou spojené štíty s falckým lvem a bavorskými routami a dole v kartuši hodnota 20 s letopočtem.
Rubní opis 60 AUF EINE MARC FEIN, tedy šedesát kusů na hřivnu ryzího stříbra, minci výslovně hlásí ke konvenční stopě, kterou roku 1753 sjednaly Rakousko a Bavorsko: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 20 zlatých, to je právě šedesát dvacetníků. Hornorýnský říšský kraj, k němuž Zweibrücken patřil, ke konvenci přistoupil roku 1763.
V jižním a západním Německu se ovšem od roku 1755 počítalo podle lehčí 24zlatkové stopy, v níž konvenční dvacetník obíhal za 24 krejcarů. Zweibrückenské dvacetníky se proto pohybovaly v oběhu, kde stejná mince měla vyraženou jinou hodnotu, než za jakou se přijímala.
