Krejcary Leopolda Anton von Firmiana
Krejcar byl drobnou stříbrnou mincí jižního Německa a Rakous; jméno dostal podle dvojitého kříže na líci a od roku 1559 platilo, že šedesát krejcarů dělá jeden zlatý. Salcburský arcibiskup Leopold Antonín z Firmianu (1679–1744) jej razil ve vlastní knížecí mincovně, protože arcibiskupství bylo samostatným státem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobný stříbrný krejcar Ferdinanda II. ražený roku 1633 ve štýrském Grazu. Mince běžného oběhu z vrcholící třicetileté války, na jejímž reverzu stojí štýrský štít v křížově...
Patnáctikrejcar Leopolda I. ražený roku 1694 v tyrolském Hallu. Averz zachycuje císaře s dlouhou parukou a Řádem zlatého rouna, reverz spojuje znak Tyrol s rakouskou orlicí pod...
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Stříbrný desetikrejcar Josefa II. z kremnické mincovny zachycuje závěr reformní epochy habsburské monarchie. Ražba z roku 1788 je zajímavým dokladem každodenního oběživa...
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1806 zachycuje období napoleonských válek a zásadní proměny habsburské monarchie. Ražba z Kremnice s certifikací NGC MS 61 je...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. z roku 1674 představuje autentickou minci období vrcholného baroka a dlouhé vlády habsburského císaře. Ražba z kremnické mincovny zaujme...
Vídeňský třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1765 zachycuje období vyzrálých tereziánských reforem. Stříbrná ražba z hlavní mincovny monarchie osloví sběratele mincí...
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Krejcar patřil k mincím, které lidé drželi v ruce každý den. Zatímco tolar byl penízem obchodníků, krejcar sloužil na trhu – a právě proto se jich dochovalo tolik.
Jeho původ sahá do roku 1271, kdy v jihotyrolském Meranu vznikla groše podobná mince s dvojitým křížem na líci. Podle toho kříže, německy Kreuz, dostala své jméno – krejcar tedy není pojmenován po panovníkovi, ale po obrázku, který nesl.
V 15. a 16. století se rozšířil po celém jihu německy mluvících zemí. Říšský mincovní řád z roku 1551 z něj udělal měřítko pro drobné stříbrné mince v jižních oblastech, zatímco severoněmecké státy zůstaly u groše.
Od roku 1559 platil pevný poměr: šedesát krejcarů se rovnalo jednomu zlatému a dvě stě čtyřicet feniků šedesáti krejcarům.
Krejcary rakouských zemí i církevních knížectví se razily po celé barokní období. Salcburské arcibiskupství, které bylo samostatným státem s vlastní mincovnou, patřilo mezi pravidelné emitenty a za Leopolda Antonína z Firmianu (1679–1744), arcibiskupa v letech 1727 až 1744, se v jeho dílně pracovalo bez přestávky.
Po roce 1760 se krejcar z velké části přesunul od stříbra k mědi. Drobná mince tím ztratila vlastní hodnotu kovu a stala se z ní ryzí početní jednotka – vývoj, jímž prošly nakonec všechny drobné mince Evropy.
Konec přišel s nástupem nových měn. V jižním Německu krejcar zmizel po sjednocení říše v letech 1871 až 1873, v Rakousku-Uhersku přežil ještě o dvě desetiletí a definitivně skončil roku 1892 s nástupem korunové měny. Předtím ale prošel roku 1857 desetinným přepočtem, po němž platilo sto krejcarů na jeden zlatý.
Právě tato dlouhá životnost dělá z krejcaru vděčnou sběratelskou oblast. Šest set let od Merana po konec monarchie zanechalo tisíce typů, mezi nimiž se salcburské arcibiskupské ražby poznají podle znaku knížete-arcibiskupa.
