Krejcary Leopolda Anton von Firmiana
Krejcar byl drobnou stříbrnou mincí jižního Německa a Rakous; jméno dostal podle dvojitého kříže na líci a od roku 1559 platilo, že šedesát krejcarů dělá jeden zlatý. Salcburský arcibiskup Leopold Antonín z Firmianu (1679–1744) jej razil ve vlastní knížecí mincovně, protože arcibiskupství bylo samostatným státem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1778 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1777 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1778 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1777 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Krejcar patřil k mincím, které lidé drželi v ruce každý den. Zatímco tolar byl penízem obchodníků, krejcar sloužil na trhu – a právě proto se jich dochovalo tolik.
Jeho původ sahá do roku 1271, kdy v jihotyrolském Meranu vznikla groše podobná mince s dvojitým křížem na líci. Podle toho kříže, německy Kreuz, dostala své jméno – krejcar tedy není pojmenován po panovníkovi, ale po obrázku, který nesl.
V 15. a 16. století se rozšířil po celém jihu německy mluvících zemí. Říšský mincovní řád z roku 1551 z něj udělal měřítko pro drobné stříbrné mince v jižních oblastech, zatímco severoněmecké státy zůstaly u groše.
Od roku 1559 platil pevný poměr: šedesát krejcarů se rovnalo jednomu zlatému a dvě stě čtyřicet feniků šedesáti krejcarům.
Krejcary rakouských zemí i církevních knížectví se razily po celé barokní období. Salcburské arcibiskupství, které bylo samostatným státem s vlastní mincovnou, patřilo mezi pravidelné emitenty a za Leopolda Antonína z Firmianu (1679–1744), arcibiskupa v letech 1727 až 1744, se v jeho dílně pracovalo bez přestávky.
Po roce 1760 se krejcar z velké části přesunul od stříbra k mědi. Drobná mince tím ztratila vlastní hodnotu kovu a stala se z ní ryzí početní jednotka – vývoj, jímž prošly nakonec všechny drobné mince Evropy.
Konec přišel s nástupem nových měn. V jižním Německu krejcar zmizel po sjednocení říše v letech 1871 až 1873, v Rakousku-Uhersku přežil ještě o dvě desetiletí a definitivně skončil roku 1892 s nástupem korunové měny. Předtím ale prošel roku 1857 desetinným přepočtem, po němž platilo sto krejcarů na jeden zlatý.
Právě tato dlouhá životnost dělá z krejcaru vděčnou sběratelskou oblast. Šest set let od Merana po konec monarchie zanechalo tisíce typů, mezi nimiž se salcburské arcibiskupské ražby poznají podle znaku knížete-arcibiskupa.
