Krejcary Leopolda Antonína z Firmianu
Krejcary Leopolda Antonína z Firmianu jsou drobné stříbrné mince salcburského arcibiskupa z let 1727–1744. Patří k nim čtyřkrejcar, takzvaný říšský bacen, ražený v letech 1727–1733: na líci arcibiskupův znak pod kloboukem, na rubu salcburský znak, letopočet rozdělený křížem a hodnota 4 v kroužku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Leopold Antonín z Firmianu (1679–1744) byl zvolen salcburským arcibiskupem v říjnu 1727 a úřad zastával až do smrti. Salcburské arcibiskupství bylo samostatným knížectvím Svaté říše římské a mincovní právo mělo od roku 996, kdy je arcibiskupu Hartwigovi udělil císař Ota III.; vlastní mince razilo až do sekularizace roku 1803.
Krejcary se v Salcburku razily jako drobné stříbro vedle tolarů a dukátů. Za Firmianu k nim patřil čtyřkrejcar, který katalogy uvádějí v ročnících 1727 až 1733 a který odpovídal jednomu říšskému bacenu. Váží něco přes dva gramy a měří asi 24 milimetrů. Na líci nese arcibiskupův znak v ozdobném štítu pod kloboukem a opis s titulem arcibiskupa a knížete, na rubu oválný štít se salcburským znakem, letopočet rozdělený křížem a hodnotu 4 v kroužku.
Rubní opis, zkrácený z latinského Salisburgensis Sedis Apostolicae Legatus, připomíná postavení salcburských arcibiskupů jako legátů apoštolského stolce. Roku 1731 se objevil čtyřkrejcar jiné podoby, se dvěma štíty – salcburským a arcibiskupovým – pod kloboukem a s nápisem na rubu. Ke konvenční měně se Salcburk připojil až roku 1753, devět let po Firmianově smrti.
