Krejcary Leopolda I.
Krejcary Leopolda I. patří k drobné minci habsburského období a souvisejí s vládou panovníka, který byl římsko-německým císařem, českým a uherským králem. V numismatice jsou zajímavé jako běžné oběživo každodenního platebního styku i jako doklad proměn měnové praxe 17. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Ovládací prvky výpisu
Leopold I. vládl v druhé polovině 17. století a na počátku století následujícího, takže jeho mince vznikaly v dlouhém a proměnlivém období. Krejcar byl drobnou peněžní jednotkou široce užívanou v běžném oběhu, a proto se s ním setkáváme častěji než s reprezentativnějšími ražbami vyšších hodnot.
U krejcarů tohoto období je vhodné vyhnout se příliš jednoduchému zařazení podle kovu, protože drobná mince mohla být ražena z různých materiálů a v odlišné jakosti. Také provedení se mohlo lišit podle místa a doby ražby, takže mezi jednotlivými kusy nacházíme rozdíly v vzhledu, čitelnosti i celkovém zpracování.
Na mincích Leopolda I. se objevují panovnické a heraldické motivy typické pro habsburské ražby raného novověku. Pro sběratele i zájemce o dějiny jsou tyto krejcary cenné hlavně tím, že ukazují podobu každodenní měny, s níž se pracovalo v obchodu, na trzích i při drobných platbách.
V českých zemích i v dalších částech habsburského soustátí byly krejcary součástí praktického peněžního oběhu, nikoli zvláštním nástrojem politické či náboženské reprezentace. Dnes mají význam především jako pramen k hospodářským dějinám, vývoji měnových systémů a podobě panovnické mincovní produkce Leopoldovy doby.
