Krejcary Maxmiliána III. Josefa
Krejcary Maxmiliána III. Josefa pocházejí z let 1745–1777, kdy Maxmilián III. Josef vládl jako bavorský kurfiřt. Nejčastěji jde o stříbrné dvacetníky a desetníky z mincoven v Mnichově a Ambergu, ražené podle konvenční stopy z roku 1753, které však v Bavorsku obíhaly za vyšší hodnotu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě 20 krejcarů z roku 1767, ražená v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z rodu Wittelsbachů. Patří mezi oběžné mince období tzv....
Ovládací prvky výpisu
Maxmilián III. Josef (1727–1777) nastoupil na bavorský trůn roku 1745 a byl posledním kurfiřtem bavorské linie Wittelsbachů. Jeho krejcarové ražby jsou spojené s mincovní úmluvou, kterou Bavorsko uzavřelo s Rakouskem v září 1753: z kolínské hřivny ryzího stříbra se mělo razit 20 zlatých a zlatý se dělil na 60 krejcarů. Tak vznikla konvenční měna, ke které se pak přidala řada dalších zemí Říše.
Bavorsko úmluvu brzy vypovědělo. Jih a západ Říše zaplavila lehčí drobná mince, a tak se od roku 1755 konvenční zlatý počítal za 1 zlatý 12 krejcarů. Vznikla takzvaná 24zlatková stopa: mince se dál razily po 20 zlatých z hřivny, ale v účtech platily o pětinu víc. Dvacetník tak v Bavorsku obíhal za 24 krejcarů a desetník za 12; německy se jim říkalo Kopfstück.
Dvacetníky se razily v Mnichově a v Ambergu v Horní Falci, z 583/1000 stříbra o hmotnosti asi 6,7 gramu. Líc nese portrét kurfiřta ve vavřínovém věnci. Na rubu ražeb z let 1753–1763 je sedící Madona s Ježíškem a opis PATRONA BAVARIAE, na pozdějších kusech korunovaný bavorský erb na podstavci s hodnotou 20 a heslem IN DEO CONSILIUM.
Maxmilián III. Josef zemřel roku 1777 bez potomků a Bavorsko zdědil falcký kurfiřt Karel Teodor.





