Krejcary moravských stavů
Krejcary moravských stavů se razily v letech 1619–1620, kdy se Morava přidala k českému stavovskému povstání. Šlo o dvanáctikrejcary, čtyřiadvacetikrejcary a roku 1620 i osmačtyřicetikrejcary z mincoven v Brně a Olomouci, s moravskou orlicí a heslem TE STANTE VIREBO místo jména panovníka.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Moravské stavy se k povstání proti Habsburkům připojily roku 1619 a začaly razit vlastní mince. Krejcarové nominály, které razily, byly tehdy novinkou: dvanácti- a čtyřiadvacetikrejcary zavedli v Čechách stavové roku 1619 a mincovní řád z 28. června 1619 jim stanovil hmotnost kolem 4,7 a 8 g.
Moravské krejcary mají na líci korunovanou šachovanou orlici, znak Moravy, s opisem ohlašujícím novou minci Markrabství moravského a s hodnotou v oválu pod orlicí. Na rubu stojí jehlan obrostlý rostlinou, na podstavci nápis VNIO a kolem heslo TE STANTE VIREBO – „dokud stojíš ty, budu kvést“. Jméno panovníka mince nenesou.
Razilo se ve dvou mincovnách. V Brně vznikaly dvanáctikrejcary se značkou HP v ligatuře, v Olomouci čtyřiadvacetikrejcary s letopočty 1619 a 1620 a roku 1620 také osmačtyřicetikrejcary – stejný nominál zavedl téhož roku v Čechách Fridrich Falcký. Olomoucké dvanáctikrejcary z roku 1620 mají po stranách jehlanu písmena B a Z; olomouckým mincmistrem byl tehdy Baltazar Zwirner.
Po porážce povstání na Bílé hoře 8. listopadu 1620 se Morava podřídila Ferdinandovi II. Štýrskému a stavovská ražba skončila.





