Krejcary Sylvia II. Fridricha Württembersko-Olešnického
Krejcary Sylvia II. Fridricha Württembersko-Olešnického razil slezský kníže z olešnické linie Württemberků, který Olešnici držel od roku 1672 až do své smrti roku 1697. Doloženy jsou hlavně jeho krejcarové nominály ze sedmdesátých let 17. století – tříkrejcary, šestikrejcary a patnáctikrejcary s portrétem knížete.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Ovládací prvky výpisu
Sylvius II. Fridrich (1651–1697) byl synem Sylvia I. Nimroda z vedlejší linie Württemberků, který se roku 1647 přiženil do olešnického knížectví a založil tak ve Slezsku württembersko-olešnickou linii. Roku 1672 si bratři rozdělili otcovo dědictví a Sylvius Fridrich získal Olešnici. Zemřel bezdětný a knížectví připadlo jeho bratru Kristiánu Oldřichovi.
Z jeho ražeb jsou vedle tolaru z roku 1674 doloženy tříkrejcary z let 1674–1677, šestikrejcary z let 1674 a 1679 a patnáctikrejcary z roku 1675 a znovu 1694. Šestikrejcar i patnáctikrejcar byly tehdy nové nominály, které v habsburských zemích zavedl Leopold I. Šestikrejcar z roku 1674 nese na líci poprsí knížete v paruce a opis s jeho jménem a titulem vévody württemberského a olešnického, na rubu korunovanou orlici a letopočet.
Olešnická mincovna razila drobné stříbrné mince i za jeho nástupců. Když v ní byly kolem roku 1711 raženy tříkrejcary a šestikrejcary bez císařova povolení, byla dočasně uzavřena a roku 1717 činnost definitivně ukončila.
