Krejcary z Briegu
Krejcary z Briegu razila mincovna slezského Briegu (Břehu, dnešního Brzegu) nejprve pro lehnicko-břežská knížata z rodu Piastovců, od roku 1676 jako vládní mincovna Leopolda I. Habsburského. Kromě prostých krejcarů tu vznikaly hlavně trojkrejcary, šestikrejcary a patnáctikrejcary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Knížecí mincovna v Briegu sloužila Lehnicko-Břežsku. Krejcarové nominály se v ní objevují za třicetileté války, kdy kníže Jan Kristián Břežský razil v letech 1621–1622 trojkrejcary a čtyřiadvacetikrejcary. V letech 1651–1662 razila knížata Jiří III. Břežský, Ludvík IV. a Kristián krejcary a trojkrejcary a vedle nich i tolary a dukáty.
Kníže Kristián razil i šestikrejcary, patnáctikrejcary a grešle v hodnotě tří čtvrtin krejcaru. Trojkrejcary a patnáctikrejcary razila i regentka Ludovika a krátce také poslední z rodu, kníže Jiří Vilém Lehnický (1660–1675). Jeho smrtí roku 1675 vymřeli slezští Piastovci a knížectví připadlo českému králi.
Vládní mincovnou se Brieg stal roku 1676. Pod správou mincmistra Christopha Brettschneidera zde vznikly trojkrejcary s letopočtem 1676 a o rok později šestikrejcary a patnáctikrejcary. V letech 1677–1693 mincovna nepracovala. Po obnovení razila trojkrejcary 1695–1702 a 1705 a prosté krejcary 1694, 1696–1702 a 1704. Brettschneiderovy iniciály C–B se na rubu objevují v opisu kolem orla.
Za Josefa I. Habsburského tvořily největší část produkce trojkrejcary (1705–1711), doplněné šestikrejcary z let 1707–1709. Za Karla VI. Habsburského vznikaly trojkrejcary už jen v letech 1711–1713. Po smrti mincmistra Brettschneidera roku 1714 byla mincovna 25. února 1715 definitivně uzavřena.
