Krejcary z Briegu
Krejcary z Briegu razila mincovna slezského Briegu (Břehu, dnešního Brzegu) nejprve pro lehnicko-břežská knížata z rodu Piastovců, od roku 1676 jako vládní mincovna Leopolda I. Habsburského. Kromě prostých krejcarů tu vznikaly hlavně trojkrejcary, šestikrejcary a patnáctikrejcary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Dva krejcary z roku 1743 pocházejí z landkrabství Hesensko-Darmstadt a vlády Ludvíka VIII. Averz nese hesenského lva ve štítu, zatímco reverz uvádí nominál, letopočet a iniciály...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Knížecí mincovna v Briegu sloužila Lehnicko-Břežsku. Krejcarové nominály se v ní objevují za třicetileté války, kdy kníže Jan Kristián Břežský razil v letech 1621–1622 trojkrejcary a čtyřiadvacetikrejcary. V letech 1651–1662 razila knížata Jiří III. Břežský, Ludvík IV. a Kristián krejcary a trojkrejcary a vedle nich i tolary a dukáty.
Kníže Kristián razil i šestikrejcary, patnáctikrejcary a grešle v hodnotě tří čtvrtin krejcaru. Trojkrejcary a patnáctikrejcary razila i regentka Ludovika a krátce také poslední z rodu, kníže Jiří Vilém Lehnický (1660–1675). Jeho smrtí roku 1675 vymřeli slezští Piastovci a knížectví připadlo českému králi.
Vládní mincovnou se Brieg stal roku 1676. Pod správou mincmistra Christopha Brettschneidera zde vznikly trojkrejcary s letopočtem 1676 a o rok později šestikrejcary a patnáctikrejcary. V letech 1677–1693 mincovna nepracovala. Po obnovení razila trojkrejcary 1695–1702 a 1705 a prosté krejcary 1694, 1696–1702 a 1704. Brettschneiderovy iniciály C–B se na rubu objevují v opisu kolem orla.
Za Josefa I. Habsburského tvořily největší část produkce trojkrejcary (1705–1711), doplněné šestikrejcary z let 1707–1709. Za Karla VI. Habsburského vznikaly trojkrejcary už jen v letech 1711–1713. Po smrti mincmistra Brettschneidera roku 1714 byla mincovna 25. února 1715 definitivně uzavřena.





