Krejcary z Grazu
Krejcary z Grazu razila štýrská zemská mincovna od 16. století až do svého zrušení roku 1772 – od dvoukrejcarů a grošů arcivévody Karla II. Štýrského přes ražby 17. století až po tereziánské mince se značkou D a iniciálami mincmistrů. Graz byl hlavní mincovnou habsburských Vnitřních Rakous.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 17krejcar císařovny Marie Terezie ražený roku 1753 v Grazu. Elegantní ukázka tereziánského mincovnictví, spadající do období měnové reformy a sjednocení habsburské...
Ovládací prvky výpisu
Ve štýrském Grazu se krejcarové nominály razily ve velkém v době, kdy město bylo sídlem vnitrorakouských arcivévodů. Za Karla II. Štýrského vznikaly v letech 1577–1580 stříbrné dvoukrejcary a v 80. letech 16. století groše v hodnotě tří krejcarů. V grošové ražbě pokračoval kolem roku 1600 jeho syn arcivévoda Ferdinand, pozdější císař Ferdinand II. Štýrský.
Za Ferdinanda II. jako císaře razil Graz v letech 1622–1623 také trojkrejcary a 48krejcary, tedy v době prudkého znehodnocení drobné mince na počátku třicetileté války. V dalších desetiletích patřily k obvyklým habsburským nominálům patnácti- a šestikrejcary s hodnotou vyznačenou číslicí XV a VI. Od 1. ledna 1751 se tyto mince přeznačily na XVII a VII, proto krejcary z Grazu z let po 1751 nesou novou číslici.
Ražby Františka I. Štěpána z Grazu se od roku 1746 poznají podle dvojpísmene G–R u orla, měděné mince od roku 1760 podle písmene G. Od roku 1766 dostala mincovna značku D a ražby nesou také iniciály mincmistra a vardajna: I.–K. (Paul Anton Juli a Johann Adam Kollmann, 1765–1767) a C.G.–A.K. (Carl von Geramb a Kollmann, 1767–1772). V těchto letech zde vznikaly i konvenční dvacetikrejcary.
Mincovna byla zrušena roku 1772 a rozpuštěna 1777. Písmeno D na mincích z let 1806–1810 už Grazu nepatří, ale Salcburku.
