Krejcary z Hallu
Krejcary z Hallu razila tyrolská mincovna od roku 1477, kdy sem arcivévoda Zikmund Habsburský přenesl mincovnu z Meranu, kolébky krejcaru. Hall jako první razil násobky krejcaru, šestikrejcar tu vycházel až do roku 1618 a krejcarové nominály se zde razily až do uzavření mincovny v roce 1809.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 20 krejcar Josefa II. ražený v tyrolské mincovně Hall se značkami F/A-S. Zachovalost VF.
Stříbrná mince o hodnotě 10 krejcarů z roku 1765, ražená v habsburské monarchii za vlády Františka I. Lotrinského, císaře Svaté říše římské a manžela Marie Terezie, patří mezi...
Stříbrný 17krejcar Františka I. Lotrinského z roku 1753, ražený v Hallu v Tyrolsku, představuje krásnou ukázku mincovní tvorby poloviny 18. století s císařským orlem a...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Stříbrný 10 krejcar Leopolda V. z roku 1632, ražený v Hallu. Bohatě dekorovaný typ s ceremoniálním portrétem panovníka a výrazným erbem je ukázkou vyspělého tyrolského...
Stříbrný 10 krejcar Leopolda V. z roku 1623, ražený v Hallu. Vzácnější typ s malou hlavou a detailním erbem je atraktivní ukázkou tyrolské mincovní tvorby v období třicetileté...
Stříbrný 72 krejcar Ferdinanda I. z roku 1556, ražený v Hallu. Výrazná portrétní ražba s bohatou titulaturou a dvouhlavým orlem. Historicky cenný kus z raného období habsburské...
Ovládací prvky výpisu
Krejcar vznikl po roce 1271 v Tyrolsku jako dvacetník ražený v Meranu a jméno dostal podle kříže na minci. Roku 1477 přenesl arcivévoda Zikmund Habsburský mincovnu z Meranu do Hallu, který tím převzal i tradici krejcaru. Roku 1482 tu začala ražba prvních násobků – pfundneru za 12 krejcarů a půlpfundneru za 6 krejcarů. Šestikrejcar se pak stal nejčastěji raženým nominálem mincovny a vycházel až do roku 1618.
Stříbro dodávaly doly ve Schwazu a dalších tyrolských revírech a roku 1574 zavedla mincovna válcové ražební stroje. Pro Ferdinanda I. Habsburského razila vedle krejcarů i velké stříbrné mince počítané v krejcarech: tolar o 72 krejcarech s číslem 72 na prsou orla, který Ferdinand podle říšského řádu z roku 1551 razil jen v letech 1556–1560, a po řádu z roku 1559 zlatník o 60 krejcarech. Po roce 1564 pracoval Hall pro tyrolské arcivévody, třeba pro Leopolda V. Habsburského, jehož desetikrejcary nesou portrét a tyrolský znak.
Vládní ražby se do Hallu vrátily za Leopolda I. Habsburského, kdy se zde razily i patnáctikrejcary a šestikrejcary. Od roku 1746 se hallské ražby Františka I. Štěpána Lotrinského poznají podle písmen H–A u orla. V konvenční měně razil Hall dvacetikrejcary a desetikrejcary, od roku 1766 se značkou mincovny F a iniciálami mincmistra a vardajna, do roku 1774 A.–S., v letech 1775–1780 V.C.–S.
Za napoleonských válek připadlo Tyrolsko Bavorsku a Hall razil hlavně bavorské šestikrejcary. Roku 1809 převzal mincovnu na krátko povstalec Andreas Hofer a nechal razit stříbrné dvacetikrejcary a měděné krejcary. Ještě téhož roku byla mincovna v Hallu uzavřena.





