Krejcary z mincovny Mohuč
Krejcary z mincovny Mohuč zahrnují stříbrné patnáctikrejcary s portrétem císaře Leopolda I. z roku 1685, které katalogy habsburských ražeb přiřazují mohučské mincovně. Od vídeňských a dalších patnáctníků téhož ročníku je odliší šesticípá hvězda v oválku, která dole na rubu rozděluje opis.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 6krejcar Sylviuse II. Fridricha z roku 1674 připomíná mincovnictví Württembersko-olešnického knížectví ve Slezsku. Spojuje reprezentativní portrét panovníka s...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Císař Leopold I. (1640–1705) nechal patnáctikrejcary razit v řadě mincoven – katalogy je uvádějí mimo jiné z Vídně, Grazu a Hallu. Ročník 1685 se navíc objevuje s označením mincoven mimo habsburské dědičné země, mezi nimi Mohuče a Würzburgu. Tyto kusy vede rakouský katalog Herinek mezi ražbami Leopolda I. jako samostatná čísla.
Mohučský patnáctník nese na líci poprsí císaře s vavřínovým věncem, latinský opis s jeho tituly a pod poprsím hodnotu XV v oválku. Na rubu je korunovaná dvouhlavá orlice se štítkem Rakouska a Burgundska na prsou, opis s tituly arcivévody rakouského, vévody burgundského a hraběte tyrolského, letopočet 1685 a dole šesticípá hvězda v oválku.
Samotná Mohuč byla sídlem arcibiskupa a kurfiřta s vlastní mincovnou; běžné mohučské krejcary arcibiskupů jsou samostatnou kapitolou mincovny.
