Krejcary Zikmunda Františka Tyrolského
Krejcary Zikmunda Františka Tyrolského pocházejí z let 1663–1665, kdy poslední arcivévoda tyrolské linie Habsburků vládl Tyrolsku a Předním Rakousům. Razila je mincovna v Hallu. Nejznámější je patnáctikrejcar s jediným letopočtem 1664, vedle něj vznikly desetikrejcary a tříkrejcary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Zikmund František (1630–1665), mladší syn arcivévody Leopolda V. a Claudie Medicejské, převzal vládu po smrti svého bratra Ferdinanda Karla v prosinci 1662. Předtím zastával církevní úřady jako biskup v Augsburgu, Gurku a Tridentu, aniž by přijal kněžské svěcení. V červnu 1665 se oženil s Hedvikou Falcko-Sulzbašskou, ale už o tři týdny později zemřel a s ním vymřela tyrolská linie Habsburků. Země zdědil jeho bratranec, císař Leopold I.
Mincovnou tyrolských zeměpánů byl Hall v údolí Innu nedaleko Innsbrucku. Za Zikmunda Františka tu vedle tolarů vznikly i krejcarové nominály: desetikrejcar s letopočtem 1663, tříkrejcary z let 1663–1665 a patnáctikrejcar, ražený jen s rokem 1664. Patnáctikrejcar byl tehdy mladým nominálem – v českých zemích ho zavedl teprve Leopold I.
Patnáctikrejcar nese na líci arcivévodovo poprsí v brnění s dlouhými vlasy, opis SIGIS FRANC D G ARCHIDVX AVS a pod poprsím hodnotu XV v kartuši. Na rubu jsou pod korunou dva štíty, rakouský a tyrolský, a opis DVX BVRGVNDI COMES TYRO s letopočtem rozděleným korunou. Tyrolské ražby této doby popisuje základní katalog Mosera a Turského.





