Kremnické denáry
Kremnické denáry patří k posledním ražbám uherského denáru, nejstarší uherské mince. Kremnice, hlavní mincovna Uherského království, razila za Marie Terezie roku 1763 měděný denár s korunovaným uherským znakem a s Madonou, patronkou Uher, v paprscích na rubu a opisem PATRONA HUNGARIAE.
Denár byl nejstarší uherskou mincí – razil ho už král Štěpán I. kolem roku 1001 – a jako drobná stříbrná mince vydržel v Uhrách až do 18. století. Pozdní uherské denáry nesou uherský znak a Madonu, patronku země; posledním panovníkem, za jehož vlády se uherský denár razil, byla Marie Terezie.
Z této poslední fáze pochází měděný denár z Kremnice s letopočtem 1763. Exemplář ve vídeňském Mincovním kabinetu Uměleckohistorického muzea váží 6,67 g a měří 23 mm. Na líci nese korunovaný štít se znaky starých a nových Uher v kartuši a opis M. THERESIA D. G. R. IMP. GE. HU. BO. REG. 1763, na rubu korunovanou Madonu s Ježíškem a žezlem, trůnící na půlměsíci v paprscích, s opisem PATRONA HUNGARIAE.
Měděný denár vznikl v době, kdy se v habsburské monarchii od roku 1760 začaly razit měděné drobné mince místo nejmenšího stříbra.
