Kremnické forinty
Kremnické forinty jsou stříbrné zlatníky rakouské měny, které po vyrovnání z roku 1867 razila uherská mincovna v Kremnici s maďarskými opisy a značkou K. B. Forint se dělil na 100 krejcarů a jeho ražba skončila přechodem na korunovou měnu roku 1892. Zlatníky razila Kremnice už v 18. století za Marie Terezie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Forint je maďarské jméno zlatníku, které je odvozené od středověkého florénu. Jako základní jednotka rakouské měny se zlatník razil od let 1857–1858: ze 500 gramů ryzího stříbra vznikalo 45 kusů o ryzosti 900/1000 a hmotnosti zhruba 12,35 g. Do roku 1867 měly zlatníky v celé monarchii jednotnou podobu a mincovny se lišily jen písmenem – Kremnice, hlavní mincovna Uher, užívala značku B.
Po rakousko-uherském vyrovnání dostaly Uhry od roku 1868 vlastní typy mincí. Kremnický forint nesl na líci hlavu Františka Josefa I. s vavřínovým věncem a maďarský opis FERENCZ JÓZSEF A. CZÁSZÁR, na rubu uherský znak, nad nímž dva okřídlení géniové drží uherskou korunu. Pod portrétem je značka K. B. podle maďarského jména města Körmöczbánya. Druhá uherská mincovna, sedmihradský Karlsburg, užívala značku GY. F. a roku 1871 zanikla.
Koncem roku 1869 dostal forint nový rub s korunovaným spojeným znakem Uher, Sedmihradska, Chorvatska, Slavonie a Dalmácie a opisem MAGYAR KIRÁLYSÁG; prodloužil se i opis na líci. Kremnické forinty se pak razily až do přechodu na korunovou měnu roku 1892, kdy se uherskou jednotkou stala koruna dělená na 100 fillérů. Čtvrtzlatníky ani dvouzlatníky rakouské měny Kremnice nikdy nerazila.
Zlatníky však Kremnice razila už v konvenční měně za Marie Terezie. Od roku 1767 měly kremnické tolary a zlatníky na líci uherský znak držený dvěma anděly a na rubu sedící Madonu – vláda tím chtěla zarazit vývoz kremnických tolarů s portrétem do Turecka. Místo dřívějšího dvojpísmene K-B nesou tyto ražby jen písmeno K nebo B podle toho, zda stříbro pocházelo z erárních, nebo soukromých dolů.





