Kremnické koruny
Kremnické koruny zahrnují uherské korony Františka Josefa I. se značkou K. B. z korunové měny zavedené roku 1892 i koruny, které nová kremnická mincovna razila od roku 1921 pro Československo a v letech 1939–1945 pro Slovenský stát. Kremnice tak razila korunu pro několik různých měn.
Řazení produktů
Výpis produktů
Československá stříbrná stokoruna z roku 1978 připomíná 600. výročí úmrtí Karla IV. Spojuje reprezentativní portrét českého krále s dobovým státním znakem a patří k výrazným...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti. Stopa po...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1908 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná koruna z roku 1915 s portrétem Františka Josefa I. připomíná poslední fázi mocnářství v Uhersku a představuje atraktivní sběratelský kus z doby Rakousko-Uherska. K...
Stříbrná koruna z roku 1915 s portrétem Františka Josefa I. připomíná poslední fázi mocnářství v Uhersku a představuje atraktivní sběratelský kus z doby Rakousko-Uherska. K...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1908 s motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly, krásný symbol tradice a státní hrdosti za vlády Františka Josefa I.
Ovládací prvky výpisu
Korunová měna, zavedená zákony z roku 1892, nahradila zlatník v poměru dvě koruny za jeden zlatník. V uherské části monarchie se jednotka jmenovala korona a dělila se na 100 fillérů. Korunové mince razily jen dvě mincovny, Vídeň a Kremnice, která razila pro uherskou část. Kremnice přitom jako jediná zachovala na mincích ze všech kovů značku K. B., zatímco Vídeň značku vypustila.
Uherské korony se od rakouských liší maďarským opisem FERENCZ JÓZSEF I. K. A. CS. ÉS M. H. S. D. O. AP. KIR. a na rubu svatoštěpánskou korunou, kterou drží dva andělé. Stříbrná jednokoruna vážila 5 gramů ryzosti 835/1000, vedle ní vznikaly dvoukoruny a pětikoruny. Od roku 1907 přibyla zlatá stokoruna; původní kremnická ražba z toho roku měla náklad jen 1 088 kusů.
Po roce 1918 odvezly maďarské úřady strojní vybavení i drahé kovy z Kremnice do Budapešti, kde se pak ještě razilo se značkou KB. Československo proto v Kremnici postavilo novou mincovnu, která začala pracovat roku 1921. Razila první československé haléře z roku 1921 i jednokoruny z roku 1922 a později i oběžné a pamětní mince dalších desetiletí.
V letech 1939–1945 razila Kremnice všechny mince Slovenského státu, včetně stříbrných desetikorun a dvacetikorun. Dnes je Mincovňa Kremnica slovenskou státní mincovnou; vedle eurových mincí razí i pamětní mince a zakázky pro jiné země.





