Kremnické krejcary
Kremnické krejcary jsou krejcarové mince hlavní uherské mincovny v Kremnici – od patnáctikrejcarů Leopolda I. s Madonou přes sedmnáctníky a dvacetníky konvenční měny až po krejcary 19. století, označené písmenem B a od roku 1868 značkou K. B. Ražba skončila s korunovou měnou roku 1892.
Řazení produktů
Výpis produktů
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1776 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1776 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1775 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný 20krejcar z roku 1768 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Kremnické patnáctikrejcary Leopolda I. nesou na líci portrét s vavřínovým věncem a hodnotu XV, na rubu Madonu jako patronku Uher s opisem PATRONA HVNGARIAE a dvojpísmeno K-B. Madona odlišuje kremnické ražby od vídeňských s dvouhlavým orlem. Dvojpísmeno K-B označovalo kremnickou mincovnu až do zavedení písmenného systému habsburských mincoven v roce 1766.
S konvenční měnou se od roku 1751 patnáctníky přeznačily na sedmnáctníky (XVII) a od roku 1754 přibyly dvacetníky a desetníky. V letech 1765–1780 musely mince nést iniciály mincmistra a vardajna: v Kremnici E.v.M.–D. (Ignaz Krammer z Münzburgu a Paschal Damiani) do roku 1774 a S.K.–P.D. (Sigismund Klemmer z Klemmersbergu a Damiani) do roku 1780.
Zvláštní skupinou jsou posmrtné dvacetníky Františka I. Štěpána. Nesou stále letopočet 1765, rok jeho smrti, a pod portrétem dvojici písmen: B pro Kremnici a písmeno skutečného roku ražby. Řada BA až BP tak pokrývá roky 1766 až 1780. Samotné B se jako značka Kremnice objevilo od roku 1766 na ražbách Josefa II. jako spoluvládce a od roku 1781 na všech kremnických mincích.
V revolučních letech 1848–1849 obnovila uherská vláda staré značky; z Kremnice pochází mimo jiné měděný HÁROM KRAJCZÁR 1849 KB s maďarským opisem. Od roku 1868 razila Kremnice vlastní uherské typy, měď s opisem MAGYAR KIRÁLYI VÁLTÓ PÉNZ a se značkou K. B. Korunová měna roku 1892 nahradila krejcar fillérem.





