Kremnické poltury
Kremnické poltury jsou uherské drobné mince v hodnotě jednoho a půl krejcaru ražené v Kremnici. Patří k nim měděné poltury z povstání Františka II. Rákócziho z let 1704–1707 se značkou K–B i stříbrné a měděné poltury Marie Terezie z let 1748–1763 s Madonou, patronkou Uher, a zkratkou P. H.
Poltura vznikla podle polského vzoru – název vychází z polského výrazu pro „jeden a půl“ – a v Uhrách se od roku 1695 razila jako polovina groše za jeden a půl krejcaru. Na kremnických polturách se opakuje obraz, který provází většinu tamních ražeb: Madona s Ježíškem jako Patrona Hungariae, ochránkyně Uher, často zkrácená na písmena P. H.
Nejvýraznější kapitolou kremnických poltur je povstání Františka II. Rákócziho (1676–1735) v letech 1703–1711. Povstalci zprvu razili plnohodnotné dukáty a zlatníky, brzy však kvůli nedostatku drahého kovu přešli na měděné nouzové mince v hodnotách 20, 10 a 1 poltura, které se dávaly do oběhu nuceně a říkalo se jim libertasy. Poltura v nich platila jako jeden a půl krejcaru ve stříbře, desetipoltura tedy jako patnáct krejcarů.
Kremnice razila měděnou jednopolturu s korunovaným uherským znakem mezi písmeny K–B, nápisem POLTURA a letopočtem; na rubu sedí Madona s Ježíškem a opis PATRONA HUNGARIAE. Doloženy jsou ročníky 1704 až 1707. Měděné poltury povstalců vedle Kremnice razily i Nagybánya, Košice a Mukačevo se značkami N–B, C–M a M–M.
Za Marie Terezie razila Kremnice stříbrné poltury se značkami K–B a P–H, doložené v letech 1748 až 1761. Od konce 50. let 18. století se poltura razila také z mědi. Velká měděná poltura 1763 nese na líci portrét panovnice a na rubu Madonu v paprscích s písmeny P. H., letopočtem a značkou K. M., kterou katalogy přiřazují Kremnici; obdobné poltury téhož roku vznikly i ve Vídni a ve Smolníku.





