Kremnické poltury
Kremnické poltury představují specifickou uherskou drobnou minci raženou v Kremnici od konce 17. století. Tyto mince v hodnotě 1,5 krejcaru se razily původně ze stříbra, později z mědi s označením KB.
Měděná poltura Marie Terezie z roku 1763 ražená v Kremnici. Krásná kombinace náboženského motivu Madony a portrétu slavné panovnice, doplněná značkou PH – KM.
Kremnické poltury vznikly jako uherská adaptace polského půltoráku a staly se důležitou součástí drobného platidla v Uherském království. Jejich název pochází z polského "półtora" (jeden a půl), což odpovídalo hodnotě 1,5 krejcaru nebo půl uherského groše.
Nejdříve razil stříbrné poltury Leopold I. kolem roku 1690 v rámci měnových reforem habsburské monarchie. V Kremnici se tyto mince vyznačovaly vysokou kvalitou ražby a charakteristickým označením KB. Zvláštní kapitolu představují Rákócziho poltury z let 1703-1711, které nesly nápis PRO LIBERTATE a lidově se nazývaly "libertás" podle hesla za svobodu.
Přelomovým okamžikem byl císařský patent Marie Terezie z 27. března 1761, kterým nařídila ražbu měděných poltur. Tyto větší a těžší mince nahradily problematické malé stříbrné nominály a staly se spolehlivým platidlem pro každodenní obchod. Kremnické měděné poltury se razily s tradičními uherými znaky až do vlády Josefa II.
Pro sběratele představují kremnické poltury fascinující průřez evropskou měnovou historií. Dokumentují přechod od drahých kovů k měděným "důvěrníkovým mincím" a zachycují dramatické období rákócziovského povstání i osvícenských reforem 18. století.
