Kremnické tolary
Kremnické tolary razila hlavní uherská mincovna pro habsburské krále. Od širokých tolarů Leopolda I. přes tereziánské tolary s Madonou, pozdější typ s uherským znakem neseným anděly a křížové tolary až po spolkové tolary se značkou B ukazují, čím se uherská tolarová ražba lišila od vídeňské.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Uherský stříbrný půltolar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1695 v Kremnici, za války Svaté ligy proti Osmanské říši. Císařův portrét a uherský znak doplňuje korunovaný...
Stříbrný půltolar uherského krále a římského císaře Rudolfa II. Habsburského byl vyražen roku 1593 v Kremnici jako součást tolarového peněžního systému. Portrét panovníka...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Matyáše II. z počátku 17. století představuje vrcholnou ukázku uherské mincovní produkce. Vznikl v období politického napětí i konsolidace moci Habsburků a dodnes...
Kremnice, kterou roku 1328 založil uherský král Karel I. Robert, proslula hlavně dukáty, za Habsburků však razila i tolary a jejich násobky. Kremnickou ražbu Ferdinanda III. dokládá například trojnásobný tolar z roku 1644 o hmotnosti přes 85 gramů. Za Leopolda I. vznikaly široké tolary s portrétem panovníka a korunovaným dvouhlavým orlem s uherským znakem, mezi jehož pařáty stojí písmena K a B.
Za Karla VI. nesly kremnické tolary portrét a orla se značkou K-B. Od roku 1741 se na rubu tolarů Marie Terezie objevila Madona s Ježíškem, ochránkyně Uher – typ, který uherské ražby odlišuje od rakouských a českých. V arabském světě se uherskému tereziánskému tolaru s Madonou říkalo „Riál madžar“.
Roku 1767 portrét z kremnických tolarů zmizel: líc nese uherský znak držený dvěma anděly, rub sedící Madonu. Vídeň tím chtěla zarazit vývoz kremnických portrétních tolarů do Turecka, který konkuroval jejímu levantskému obchodu. Místo K-B mají tyto tolary jen K nebo B podle původu stříbra a vedle nich iniciály úředníků, v letech 1765–1774 E.v.M.–D. a v letech 1774–1780 S.K.–P.D.
Od roku 1781 razila Kremnice císařské tolary s portrétem, orlem a písmenem B pod portrétem, zatímco typ s Madonou zůstal tolarům ze stříbra soukromých dolů. Za koaličních válek vznikaly v Uhrách i křížové tolary s burgundským křížem, původně určené pro Rakouské Nizozemí. Poslední kapitolu tvoří spolkové tolary rakouské měny z let 1857–1867 se značkou B.





