Kroměřížské tolary
Kroměřížské tolary razili olomoučtí biskupové ve vlastní mincovně v Kroměříži. Mincovní právo jim roku 1608 obnovil Rudolf II. na žádost kardinála Františka z Ditrichštejna a od roku 1614 tu vznikaly i tolary. Posledním byl tolar olomouckého biskupa Ferdinanda Julia Troyera z roku 1756.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Právo razit mince získali olomoučtí biskupové zpět roku 1608, kdy je na žádost kardinála Františka z Ditrichštejna obnovil císař Rudolf II. Od roku 1614 vznikaly v Kroměříži groše, dukáty a také tolary. Biskupské mince platily v celém Moravském markrabství, musely však mít stejnou váhu a ryzost jako mince panovníka.
Roku 1665 postavil biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu pro mincovnu novou budovu na předměstí za Mlýnskou branou a už o rok později se v ní razilo. Mincovnu řídil mincmistr, provoz měl na starosti jeho zástupce, vardajn. Kromě oběžných mincí tu po celou dobu provozu vznikaly i intronizační a příležitostné medaile biskupů.
Rozsáhlou řadu tolarů nechal razit kardinál Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu (1660–1738), olomoucký biskup v letech 1711–1738. Doložené jsou ročníky nejméně od roku 1714 do roku 1735. Na líci je poprsí biskupa v kardinálském rouchu, na rubu spojený erb biskupství a rodu pod kardinálským kloboukem se střapci.
Posledním kroměřížským tolarem je ražba biskupa Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu z roku 1756. Dne 15. září 1759 zastavila Marie Terezie mincovní právo v Kroměříži a zařízení mincovny bylo předáno do Vídně. Pozdější olomoučtí biskupové razili s císařským svolením už ve vídeňské mincovně.
