Lati
Lat byl národní měnou Lotyšska ve dvou obdobích - v letech 1922-1940 a znovu 1993-2013, kdy byl nahrazen eurem. Název pochází z lotyšského slova Latvija označujícího samotné Lotyšsko. Dělil se na 100 santimů. Lotyšské mince a bankovky představují cenné numismatické památky dokumentující nezávislost pobaltského státu a jeho ekonomický vývoj.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Lat byl poprvé zaveden 3. srpna 1922 jako symbol lotyšské nezávislosti po první světové válce. Nahradil lotyšský rubl v poměru 1 lat = 50 rublů. První emise mincí nesly státní znak s lvem a grifem, bankovky zobrazovaly alegorické postavy a lotyšské krajiny. Meziválečný lats patřil mezi nejstabilnější měny Evropy díky zlatému standardu a konzervativní měnové politice Lotyšské banky. Mince byly raženy v nominálech od 1 santimu do 5 latů, přičemž stříbrné 5latové mince s hlavou Liberty se staly ikonickými.
Po sovětské okupaci roku 1940 byl lats zrušen a nahrazen sovětským rublem. Lotyšsko muselo čekat více než půl století na obnovení národní měny. Po znovuzískání nezávislosti roku 1991 byl lat obnoven 5. března 1993 v poměru 1 lats = 200 ruských rublů. Nový lat si rychle získal důvěru díky přísné měnové politice a byl považován za jednu z nejsilnějších měn střední a východní Evropy.
Moderní lotyšské mince měly nominály od 1 santimu do 2 latů s motivy národních symbolů - dubového listu, lososa, mravence či krávy. Bankovky zobrazovaly významné osobnosti lotyšské kultury a historie. 1. ledna 2014 Lotyšsko přijalo euro v kurzu 1 euro = 0,702804 latu. Pro sběratele jsou cenné zejména meziválečné stříbrné ražby a pamětní mince z období druhé nezávislosti. Lotyšský lat tak dvakrát v historii symbolizoval národní suverenitu této pobaltské země.
