Lati
Lati byly měnou Lotyšska v letech 1922–1940 a 1993–2013. Lat se dělil na sto santimů, jejichž jméno vychází z francouzského centime. První lat zanikl po sovětské okupaci roku 1941, obnovený lat patřil k nejhodnotnějším měnovým jednotkám světa a 1. ledna 2014 jej nahradilo euro.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
První lat zavedlo Lotyšsko 3. srpna 1922 místo lotyšského rublu v poměru padesát rublů za lat. Do 28. září 1936 byl vázán na zlato, potom na britskou libru v kurzu 25,22 latu za libru. Mince se razily v hodnotách od 1 santimu do 5 latů: nejmenší santimy z bronzu, 10 až 50 santimů z niklu a mince od jednoho latu výše ze stříbra ryzosti 835/1000. Na padesátisantimové minci kormidluje plachetnici lotyšská dívka v lidovém kroji, mince 1 a 2 laty nesou velký státní znak.
Lotyšskou dívku nesla také stříbrná pětilatová mince před druhou světovou válkou; tentýž motiv se roku 2014 vrátil na lotyšské mince 1 a 2 eura. Po obsazení země Sovětským svazem v červnu 1940 obíhal lat vedle sovětského rublu, s nímž byl úředně postaven na roveň, ačkoli rubl měl skutečnou hodnotu asi třetinovou. Dne 25. března 1941 byl lat bez varování stažen z oběhu a vklady nad tisíc latů byly znárodněny.
Obnovy se lat dočkal 5. března 1993, kdy nahradil lotyšský rubl v poměru dvě stě rublů za lat. Mince měly hodnoty od 1 santimu do 2 latů; mědiniklovou dvoulatovou minci z roku 1992 nahrazovala od roku 1999 kvůli padělání mince bimetalová a v letech 2004–2013 vycházely dvakrát ročně jednolatové mince s měnícími se motivy. Po zániku maltské liry roku 2008 byl lat nejhodnotnější evropskou měnou. Euro jej nahradilo 1. ledna 2014 v kurzu 0,702804 latu za euro.





