Lei Karla I. Rumunského
Lei Karla I. Rumunského patří k první rumunské měně, kterou zavedl zákon z 22. dubna 1867: leu (množné číslo lei) se rovnal 5 g stříbra ryzosti 835/1000 nebo 0,29032 g zlata. Za Karlovy vlády vznikly stříbrné 1, 2 a 5 lei; pětilei z roku 1880 ho jmenují knížetem, od roku 1881 králem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince o nominálu 500 lei z roku 1941 byla vydána v Rumunsku a připomíná historickou osobnost moldavského knížete Štěpána III. Velikého. Emise vznikla v období...
Ovládací prvky výpisu
Karel I. Rumunský (1839–1914), princ z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, byl zvolen rumunským knížetem roku 1866 a 10. května 1881 korunován prvním rumunským králem. Krátce po jeho nástupu dostala země vlastní měnu: zákon z dubna 1867 zavedl leu dělený na 100 bani a vymezil ho bimetalicky, stříbrem i zlatem, se stejnými parametry jako frank latinské mincovní unie. K unii se Rumunsko formálně připojilo kolem roku 1889 a přešlo tehdy na zlatou měnu.
Jako první přišly roku 1867 měděné bani, v letech 1870–1873 stříbrné 50 bani, 1 a 2 lei. Státní mincovna v Bukurešti, založená v únoru 1870, tehdy pracovala jen několik měsíců a vyrazila zlaté dvacetilei a stříbrný leu. Ve větším rozsahu razila až po vyhlášení nezávislosti v letech 1879–1885. V roce 1880 přibyla stříbrná pětilei, největší rumunská stříbrná mince té doby.
Pětilei s letopočtem 1880 ještě nese opis CAROL I DOMNUL ROMANIEI – Karel I., kníže Rumunska. Po vzniku království se opis změnil na CAROL I REGE AL ROMANIEI a pod krkem panovníka se objevilo jméno rytce Friedricha Wilhelma Kullricha. Rub nese korunovaný státní znak na plášti, hodnotu 5 L, letopočet a značku B. Královská pětilei vážila 25 g stříbra ryzosti 900/1000 a na hraně nese nápis PATRIA SI DREPTUL MEU (vlast a mé právo). Razila se s přestávkami do roku 1901, nejvyšší náklad, 2,3 milionu kusů, nese letopočet 1883.
