Lei
Lei jsou mince rumunské měny leu, zavedené zákonem z 22. dubna 1867 podle vzoru francouzského franku. Jméno znamená rumunsky lev, setina se nazývá ban. Měna prošla velkými reformami v letech 1947, 1952 a 2005, kdy se 10 000 starých lei vyměnilo za jeden nový, a v Rumunsku platí dodnes.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Leu, v množném čísle lei, znamená rumunsky lev. Jméno se odvozuje od velkých stříbrných mincí se lvem, které obíhaly v rumunských zemích, Moldávii i Bulharsku; odtud pochází i moldavský leu a bulharský lev. Setina leu se jmenuje ban, slovo, které v rumunštině znamená také peníze.
Kníže Alexandru Ioan Cuza se roku 1860 pokusil zavést vlastní měnu, Osmanská říše ji však neschválila. Leu proto zavedl až zákon z 22. dubna 1867 jako bimetalickou měnu: jeden leu odpovídal pěti gramům stříbra ryzosti 835/1000 nebo 0,29032 gramu zlata. Ještě roku 1867 vyšly měděné mince 1 až 10 bani, o rok později zlatá dvacetilei, lidově zvaná poli podle francouzského napoleondoru. V letech 1870–1873 následovalo stříbro 50 bani, 1 a 2 lei a roku 1880 stříbrná pětilei.
Stříbrné ruské rubly byly do roku 1878 ceněny tak vysoko, že domácí mince z oběhu vytlačovaly. Roku 1889 se Rumunsko jednostranně připojilo k Latinské měnové unii a přešlo na zlatý standard; stříbrem se dalo platit jen do 50 lei a ve zlatě obíhaly hlavně francouzské dvacetifranky, rovné dvaceti lei. Zlatý standard opustilo roku 1914 a hodnota leu začala klesat. Inflace pak vedla k ražbě stříbrných 100 lei roku 1932, 250 lei roku 1935 a 200 a 500 lei v letech 1941–1942.
Poválečná inflace vyústila 15. srpna 1947 ve stabilizaci, při níž se 20 000 starých lei měnilo za jeden nový. Roku 1952 přišla další reforma s kurzy od 20 do 400 starých lei za nový leu a 1. července 2005 denominace v poměru 10 000 ku jedné. Leu se dělí na sto bani a zůstává rumunskou měnou.





