Liardy
Liardy byly drobné mince staré Francie, pojmenované podle starofrancouzského slova pro šedou. Vznikly v 15. století v Dauphiné jako stříbrná mince za tři denáry, od roku 1649 se razily z mědi a ve Francii obíhaly až do roku 1856. V rakouském Nizozemí byl liard drobnou mincí až do francouzské okupace roku 1794.
Řazení produktů
Výpis produktů
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Konvenční tolar Františka Josefa I. z roku 1854 pochází z vídeňské mincovny a náleží do období Rakouského císařství v polovině 19. století. Minci charakterizuje císařský titul v...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Liard pochází z Dauphiné, které připadlo Francii roku 1349, ale ještě sto let si podrželo právo razit mince s vlastním znakem. Jméno se odvozuje ze starofrancouzského liart, šedý. První liardy nesly delfína, erbovní zvíře Dauphiné, a kříž z lilií, platily tři denáry a vážily něco přes gram stříbra, takže na livru připadalo osmdesát liardů.
Ve druhé polovině 15. století začal liard razit v dalších částech království Ludvík XI., po něm Karel VIII. Francouzský Za Františka I. Francouzského nahradil delfína panovníkův monogram. Za Ludvíka XIV. se liard roku 1649 poprvé objevil v mědi a pod jménem liard de France jej koruna roku 1654 oficiálně přijala v hodnotě tří denárů. Už roku 1658 byl snížen na dva denáry a stal se nejmenší mincí francouzské soustavy; tři denáry platil znovu od roku 1694.
Poslední liardy se ve Francii razily roku 1792, pro nedostatek drobných však obíhaly dál a roku 1803 se počítaly za dva centimy. Jednoliardové a dvouliardové mince ztratily platnost 1. července 1856. Ve francouzštině se slovo liard ustálilo jako označení věci nepatrné ceny. Měděné liardy razilo i Lotrinsko za vévody Leopolda Josefa Lotrinského v letech 1704–1729.
Liard převzala řada území Svaté říše, mimo jiné Lutyšské knížectví, Lucemburské vévodství a Montbéliard. V rakouském Nizozemí se počítalo na korunní tolary po 216 liardech. Během brabantské revoluce v letech 1789–1790 je krátce nahradila měna povstaleckých Spojených belgických států, která roku 1790 razila mince v liardech, solech a zlatých, a po francouzské okupaci roku 1794 nahradil celou soustavu francouzský frank.





