Lichtenštejnské nouzové poukázky
Lichtenštejnské papírové poukázky z roku 1920 nahradily nedostatek drobných peněz. Vydány byly hodnoty 10, 20 a 50 haléřů a platnost byla omezena na knížectví. Nejde o bankovky samostatné lichtenštejnské centrální banky, ale o státní nouzové platidlo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobná nouzová bankovka knížectví Lichtenštejnsko z roku 1920 je působivým dokladem poválečné měnové praxe malých evropských států. Certifikace PMG 65 EPQ podtrhuje její výborný...
Ovládací prvky výpisu
Po ukončení celní smlouvy s Rakouskem roku 1919 řešilo Lichtenštejnsko nedostatek drobných platidel. Zemský sněm rozhodl o vydání poukázek v hodnotách 10, 20 a 50 haléřů. Do oběhu je uvedlo knížecí nařízení z 5. ledna 1920.
Poukázky platily výhradně na území Lichtenštejnska až do zavedení frankové měny v květnu 1924. Návrh Luigiho Kasimira navazoval na rakouské výtvarné vzory. Na dochovaných dvaceti- a padesátihaléřových lístcích jsou podpisy zemského představitele a předsedy sněmu, které dokumentují státní původ této emise.
Připravovaná jednokorunová hodnota nebyla vydána. Nesmí proto být bez dalšího zahrnuta mezi oběžné nominály. Část poukázek byla od počátku určena také sběratelům, takže místní nouzový účel a sběratelský zájem existovaly současně. Tato krátká epizoda tvoří vlastní celek měnových dějin knížectví.
