Liroty
Lirot označují mince izraelské libry, měnové jednotky užívané v prvních desetiletích existence státu Izrael. Tato kategorie zahrnuje ražby spojené s obdobím, kdy se izraelský měnový systém teprve ustaloval a později prošel několika změnami.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Numeriana spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s reverzem zasvěceným Pietas, římské ctnosti zbožnosti a rodinné oddanosti. Dobře čitelné motivy i opisy...
Antoninián císaře Proba z mincovny Kyzikos představuje oblíbený motiv nepřemožitelného Slunce. Císařský portrét v paprskové koruně doplňuje reverz se Solem ve čtyřspřeží, který...
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Reprezentativní ročníková sada českých oběžných mincí 2005 v kvalitě Proof doplněná stříbrnou pamětní medailí s motivem československé 1 Kč z roku 1922. Dobově pojaté provedení...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna z roku 1619 připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného...
Tříkrejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1697 je drobnou, ale historicky výmluvnou ražbou českých zemí v raném novověku. Připomíná každodenní peněžní oběh habsburské...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. pochází z období třicetileté války, kdy byly v českých zemích raženy drobné nominály určené především pro běžný peněžní oběh. Tento typ...
Izraelská libra, hebrejsky lira, navázala na měnové poměry mandátní Palestiny, ale nevznikla jako plně ustálený systém okamžitě v květnu 1948. Přechod od dřívější měny k samostatným izraelským emisím probíhal postupně v prvních letech po vzniku státu, a proto je vhodné chápat liroty v širším rámci raného izraelského peněžnictví.
Mince tohoto období jsou historicky zajímavé tím, že ukazují snahu nového státu vytvořit vlastní vizuální i jazykovou identitu. Na izraelských ražbách se často objevují motivy inspirované starší židovskou tradicí a archeologickými předlohami, zároveň však jde o moderní státní platidla vznikající v podmínkách rychlého institucionálního vývoje.
Při popisu lirotů je dobré mít na paměti, že dělení měnové jednotky i skladba oběživa se v čase měnily. Nelze proto bez upřesnění vztáhnout jeden systém podjednotek na celé období izraelské libry. Právě tyto proměny jsou pro numismatiku důležité, protože pomáhají jednotlivé emise přesněji zařadit.
Vedle oběžných mincí vznikaly také pamětní ražby, které připomínaly státní výročí, náboženské a kulturní motivy nebo témata spojená s dějinami židovského národa. U těchto emisí se často kladl důraz na symboliku a slavnostní výtvarné zpracování, ale konkrétní řady a náměty je vhodné posuzovat jednotlivě podle dané emise.
Období izraelské libry skončilo před zavedením nového šekelu a dnešní liroty tak představují svědectví o raných desetiletích izraelského státu. Pro sběratele i zájemce o moderní Blízký východ jsou cenné především jako pramen k dějinám měny, státní symboliky a postupného vývoje izraelského mincovnictví.
