Liry Viktora Emanuela II.
Liry Viktora Emanuela II. provázely sjednocení Itálie. Jako sardinský král razil od roku 1849 sardinské liry, od roku 1861 jako první italský král liry nového království. Obě se rovnaly francouzskému franku a italská lira od roku 1865 platila v Latinské mincovní unii spolu s francouzským a švýcarským frankem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Viktor Emanuel II. (1820–1878) vládl od roku 1849 Sardinskému království a roku 1861 se stal prvním králem sjednocené Itálie, takže za jeho vlády se vystřídaly dvě liry. Sardinská lira platila od roku 1816, rovnala se francouzskému franku a Viktor Emanuel v její ražbě pokračoval po svém otci, mimo jiné v mincovnách v Turíně a Janově.
Italská lira převzala roku 1861 sardinskou v poměru jedna ku jedné. Královský dekret ze 17. července 1861 jí dal zákonnou platnost a dekret z 24. srpna 1862 nařídil stáhnout do konce roku ostatní měny předjednotných států. Lira odpovídala 5 gramům stříbra o ryzosti 900/1000 nebo 0,29025 gramu ryzího zlata, takže zůstala rovnocenná franku.
Soustava byla bimetalová podle francouzského vzoru, s poměrem zlata ke stříbru 1 : 15,5. Nejmenší hodnoty v centesimech byly měděné, 10 a 20 lir zlaté, ostatní stříbrné. Roku 1863 se ryzost stříbrných mincí pod pět lir snížila z 900 na 835 tisícin, pětilira zůstala na původním obsahu. Od roku 1865 se lira v Latinské mincovní unii rovnala francouzskému, belgickému a švýcarskému franku.
Roku 1861 se liry razily ve Florencii, Miláně, Neapoli a Turíně, v 70. letech se ražba přesunula do Říma. Na líci nesou královu hlavu s opisem VITTORIO EMANUELE II, na rubu korunovaný savojský znak s nápisem REGNO D'ITALIA.





