Liry z Říma
Liry z Říma jsou mince v lirách z římské mincovny se značkou R. Patří sem papežské liry Pia IX. z let 1866–1870 i ražby Italského království, které po připojení Říma roku 1870 převzalo papežskou mincovnu a razilo v ní například stříbrné pětilirovky Viktora Emanuela II. o hmotnosti 25 gramů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná italská pětilirová mince z roku 1876 představuje klasickou ukázku numismatiky období sjednocené Itálie a patří mezi nejvyhledávanější ražby panovníka Vittoria Emanuela II.
Ovládací prvky výpisu
Liru jako jednotku desetinné měny zavedl v Římě roku 1866 papež Pius IX. Jeho stát se tehdy zúžil na Lazio a papež přizpůsobil měnu Latinské měnové unii, aniž do ní formálně vstoupil: lira měla hodnotu francouzského franku a dosavadní scudo odpovídalo 5,375 liry. Zvláštností bylo dělení liry na 20 soldů, přičemž každý soldový nominál měl i vyjádření v centesimech. Razily se měděné, stříbrné i zlaté mince až do hodnoty 100 lir.
Po připojení Říma k Itálii roku 1870 nahradila papežskou liru italská lira v poměru jedna ku jedné a z papežské mincovny se stala mincovna královská. Její ražby nesou značku R. Typickou ukázkou je stříbrná pětilirovka Viktora Emanuela II. o hmotnosti 25 gramů a ryzosti 900/1000, ražená podle norem Latinské měnové unie stejně jako francouzská pětifranková mince. V Římě vznikala v letech 1870–1878, souběžně s Milánem, který ji razil v letech 1869–1875.
Římská mincovna pak razila liry Italského království. V letech 1908–1911 dostala novou budovu ve via Principe Umberto a roku 1978 ji převzal státní Istituto Poligrafico e Zecca dello Stato.
