Londýnské follisy
Londýnské follisy jsou římské bronzové mince z mincovny v Londiniu, dnešním Londýně. Follis se tu razil od roku 297, kdy se Británie po vládě uzurpátorů vrátila pod ústřední vládu, až do let kolem 325 za Konstantina I. Velikého. Mince se poznají podle značky PLN nebo PLON v exergu na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Londýnská mincovna vznikla za uzurpátora Carausia, který se roku 286 zmocnil Británie a razil tu vlastní zlaté, stříbrné i postříbřené měděné mince; po něm v tom pokračoval Allectus. Follis přišel až s návratem ostrova pod vládu tetrarchů roku 296. Londýnská dílna se tehdy zapojila do reformované soustavy a podle katalogu RIC tu první folly vznikly roku 297 se jménem císaře Maximiana.
Velké folly se v Londýně razily pro tetrarchy, pro Konstantia I. Chlora a od roku 307 pro Konstantina I. Velikého. Mince se ale postupně zmenšovala a od roku 312 vznikaly v Londýně už jen menší bronzové kusy, které katalogy vedou jako nummus nebo AE3; v obchodě se jim dál říká follis. Značku mincovny nesou na rubu pod čarou, v exergu – na ražbách z let 321–323 v podobě PLON.
K posledním londýnským ražbám patří mince Konstantinova syna Konstantina II., tehdy caesara. Typ BEATA TRANQVILLITAS z let 321–324 má na rubu oltář s globem, nápis VOTIS XX a nad ním tři hvězdy. Razil se i v Trevíru a v Lugdunu, ale zkrácený opis BEATA TRANQLITAS zná katalog RIC jen z Londýna. Kolem roku 325 londýnská ražba ustala. Krátce ji obnovil Magnus Maximus v letech 383–388, už jen pro zlato a stříbro – folly se v Londýně znovu nerazily.
